Výstřední Phoebe

Pro astronomy je mimo jiné zajímavý svou zvláštní výstřední oběžnou dráhou, která je navíc výrazně skloněná vzhledem k oběžným drahám dalších měsíců. Kromě toho měsíc obíhá kolem planety retrográdně. Tyto skutečnosti vedly k domněnce, že Saturn není mateřskou planetou svého měsíce, ale že Phoebe pochází z vnějších částí Sluneční soustavy a planeta ji před několika miliardami lety zachytila svou gravitací. Data získaná sondou Cassini domněnku potvrdila a přinesla další nové poznatky, napsal před časem na svých stránkách časopis Nature.
Třeba to, že hustota Phoebe je vyšší než hustota ostatních měsíců a že obsahuje více kamene a méně ledu. Podobá se tak spíše tělesům, jako je Neptunův měsíc Triton nebo Pluto. Obě tato tělesa jsou považována za objekty původem z Kuiperova pásu na periférii naší sluneční soustavy. Na povrchu Phoebe byl detekován vodní led a také zmrzlý oxid uhličitý, což jsou sloučeniny běžně pozorované u komet, pocházejících rovněž z vnějších částí planetárního systému. A podobně jako u komet i na Phoebe byly nalezeny různé sloučeniny uhlíku. Vědci jsou přesvědčeni, že mají před sebou objekt z Kuiperova pásu.
Neméně zajímavá je také historie putování tělesa Phoebe Sluneční soustavou. Data totiž naznačují, že měsíc zažil i vyšší teploty; zřejmě se dostal blíže ke Slunci než je tomu dnes. Jeho povrch se ohřál a led reagoval s křemičitany, což vedlo ke vzniku jakéhosi jílu, který byl na povrchu rovněž detekován. Astronomové se tedy domnívají, že Phoebe nějakou dobu obíhala kolem Slunce, než byla zachycena Saturnovou gravitací.