Vilém Kandler – nedoceněný umělec z Chrastavy
K nejznámějším umělcům své doby patřil chrastavský rodák, malíř Vilém Kandler. Ačkoliv za sebou zanechal významné dílo, na úplné docenění stále čeká.
Kandler se narodil v roce 1816. Dětství a rané mládí prožil v Chrastavě, Chomutově a Žatci.
Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a potom strávil sedm let na stipendijní cestě v Benátkách, Římě a Florencii. V letech 1843 - 1850 tady zhotovil celou řadu olejomaleb a různých kreseb. Když je po návratu domů vystavil, setkal se sice s uznáním, ale kupci se nehrnuli.
Zlom v Kandlerově životě nastal až poté, co se jeho tvorba zalíbila bývalému císařskému páru. Ferdinand I. a Marie Anna si od něj na pražské výstavě koupili tři rozměrná plátna Poslední mistr Templářů, Odsouzení Jakuba z Moay a Papež Řehoř IX. káže římskému lidu. Obrazy pořídili pro účely přestavby zámku v Zákupech a dodnes je tam taky můžeme obdivovat.
Malíř pak dostal zakázku na výzdobu zákupské zámecké kaple. Vymaloval tu plochy štukových zrcadel klenby a stěn cyklem výjevů ze života Panny Marie a Ježíše Krista. Kandler také pokrýval štuk a dřevořezby v kapli lístkovým zlatem.
Kromě Zákup tvořil na Karlštejně, v chrámu sv. Víta, na Strahově či v Plzni. Do povědomí vstoupil rovněž kresbami krajin se starožitnou architekturou, kterými přispíval do žánrových alb litografií a barvotisků Haasovy tiskárny.
Vilém Kandler zemřel v Praze v roce 1896 ve věku 80 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.