Vesmír v roce 2003

To všechno jsou sondy a družice, které se budou pohybovat nedaleko Země. Na letošní rok je však ohlášena i řada startů do vzdálenějšího kosmického prostoru. K jednomu dojde dokonce už za týden.

12. ledna by měla konečně na svou dlouhou cestu odstartovat evropská kosmická sonda Rosetta, jejímž konečným cílem bude kometa Wirtanen. Tento program se připravuje celých 13 let za široké mezinárodní spolupráce. Sonda využije ke gravitačnímu urychlení planety Mars a Zemi, navštíví dvě malé planetky, Otawara a Siva a konečně 29. listopadu 2011 se přiblíží ke kometě Wirtanen. Bude s ní létat ve formaci a vyšle na povrch komety malé přístrojové pouzdro. Na 25. března letošního roku je naplánován start nové větší rakety Ariane-5 o nosnosti zhruba 10 tun. Na její palubě bude tentokrát několik družic, mimo jiné i malá kosmická sonda Smart-1, která zamíří k Měsíci. Cílem cesty je testování nových přístrojů, nového pohonu pro ovládání změny dráhy a samozřejmě i základní vědecký výzkum. V květnu budou mít hodně práce v Japonsku, protože by měla odstartovat kosmická sonda MUSES-C, první japonský pokus o let k malému tělesu sluneční soustavy, k planetce. Ta bude podrobně zkoumána a bude z ní odebrán vzorek. Sonda by se měla po několika letech vrátit a přistát se vzorkem materiálu zpátky na planetě Zemi.

Ještě jsme nemluvili o Marsu. I k němu budou jistě letos vyslány některé sondy.

Mars bude letos v srpnu nejblíže Zemi za posledních 73 000 let, což je rekord všech rekordů. Na toto období je připravena trojice startů. První bude evropský: raketou Sojuz-Fregat bude do vesmíru vynesena sonda Mars Expres. Nejmenuje se tak proto, že by byla nejrychlejší, ale proto, že byla v rekordně krátké době zkonstruována a postavena. Na cestu by se měla vydat 23. května a k cíli by měla dorazit v příštím roce. Pokud půjde všechno podle plánu, stane se umělou družicí Marsu a své pouzdro Beagle-2 vysadí na povrch rudé planety. Pouhý týden po sondě Mars Expres by měla k Marsu odstartovat další americká sonda, tentokrát s pohyblivým vozidlem o hmotnosti asi 180 kilogramů. Zhruba měsíc poté, někdy kolem 25. června, odstartuje další sonda s druhým, totožným vozidlem. Obě tyto sondy přistanou v průběhu ledna roku 2004, první někdy kolem 4. ledna, další 25. ledna. Vozidla budou sesunuta z přistávací plošiny a začnou se projíždět po povrchu Marsu. Zatím ještě nemají jméno. Má-li někdo z posluchačů šikovný nápad, může ho do 31. ledna dát vědět na adresu www.nametherovers.org. Stačí poslat návrh jména a stručné zdůvodnění. V té době už budeme také samozřejmě vědět, jak dopadla čtvrtá pracovní konference, která bude probíhat za několik dní v Pasadeně. Jednat se na ní bude i o tom, kde přesně by vozítka měla přistát. Neměl bych také zapomenout, že na cestě k Marsu je už dávno i japonská sonda Nozomi, která se v létě letošního roku ocitne opět zpátky u Země a technici se pokusí využít jejího posledního průletu k tomu, aby ji správně nasměrovali - sice se zpožděním, ale přeci jen k Marsu. Sonda Nozomi by se mohla stát další jeho umělou družicí a bude-li mít dostatečné zásoby pohonných látek pro korekční motory, mohla by ještě udělat kus vědecké práce.

Jedno z dvojice marsovských průzkumných vozidel|foto: NASA

Japonci ale v letošním roce vyšlou svou sondu i k Měsíci. Co tam chtějí zkoumat?

Sonda by měla startovat někdy na podzim, měla by se stát umělou družicí Měsíce a měla by také uvolnit dva penetrátory, které mají šanci být prvním úspěšným zařízením svého druhu v kosmickém výzkumu. (Penetrace = pronikání. Za pomoci penetrátorů se například provádí tzv. penetrační sondování, při němž se zkušební tělísko zatlačí a nebo zarazí do horniny ve vrtu, čímž se zjišťují její vlastnosti. Pozn. autor.) Japonci penetrátory svého času na své náklady zkoušeli v USA a došli k závěru, že projekt je nutno přepracovat a proto také start družice odložili až na rok 2003. Američané si zkoušky nemohli dovolit a své penetrátory pod názvem Deep Space 2 vyslali k Marsu bez nich. Jak to dopadlo, na to si možná vzpomínáte; vyšetřovací komise později prohlásila, že projekt neměl být nikdy realizován. Na podzim by měla také do kosmického prostoru odstartovat první komerční sonda, jejímž cílem se také stane Měsíc. Sonda, kterou si nechala postavit firma Transorbital bude vybavena dvěma kamerami pro průzkum Měsíce. Snímky se pak samozřejmě budou prodávat, ale za poměrně slušnou cenu; především tu totiž jde o to, dát vědcům k dispozici nové poznatky, byť na komerční bázi. Poněkud diskutabilní je další poslání sondy. Na závěr své mise by totiž měla sonda narazit do měsíčního povrchu a dopravit tam vizitky a vzkazy pozemšťanů, které ovšem nikdo nikdy nebude číst.

Sonda Stardust|foto: NASA

V kosmu se v současnosti nachází řada sond, které už tam jsou delší dobu, pracují, a v roce 2003 se s nimi bude dít něco zajímavého. O které sondy jde?

Především bych rád zdůraznil, že v létě dojde k manévru sondy Stardust, která v prostoru sluneční soustavy už delší dobu sbírá meziplanetární a mezihvězdný prach. Tentokrát půjde o to, nasměrovat ji definitivně tak, aby v lednu roku 2004 prolétla v blízkosti komety Wild-2 a nabrala prach i z jejího okolí. V lednu roku 2006 by měla sonda Stardust přistát se všemi zajímavými vzorky na povrchu Země. Obdobný úkol čeká sondu Genesis, která sbírá vzorky slunečního větru a exponované fólie by měla přivézt na Zemi už na podzim roku 2004. U Jupiteru pracuje od konce roku 1995 velmi pilná sonda Galileo. Navzdory tomu, že je vlastně těžce poškozená a že není plně rozevřená její směrovaná anténa pro přenos informací na Zemi, návštěva této sondy se stala revolučním zlomem ve zkoumání Jupiteru a dalších velkých planet, stejně jako jejich velkých měsíců. Mám tím na mysli třeba objev vody pod povrchem měsíce Európa a řadu dalších informací. I práce této sondy nicméně jednoho dne skončí a aby nelétala v prostoru kolem Jupiteru jen tak, plánuje se na 22. září roku 2003 ve 4:33 hod. světového času.její zánik vnořením do hustých vrstev Jupiterovy atmosféry. Galileo tak bude následovat přístrojové pouzdro, které se do ní vnořilo už na Mikuláše roku 1995 a měřilo až do hloubky zhruba 200 km pod viditelným povrchem Jupiteru.

V roce 2003 nás toho při průzkumu vesmíru čeká opravdu hodně.
Doufejme, že tam najdeme i to, co jsme nečekali.

Frederik Velinský
Obrázky NASA a ESA (3).