Ve dvaceti zemřela na rakovinu, její charitativní projekt ale žije dál

A tak iniciovala vydání kalendáře a rozjela kampaň „Nové háro“, která má oslovit dívky a ženy, které mohou darovat své dlouhé vlasy, ze kterých pak profesionálové vyrobí paruky.

„Paruky z umělých vlasů nejsou úplně příjemné na hlavě, a taky nevypadají věrně. Ty pravé jsou zase drahé,“ vysvětluje Markétina maminka Lucie Staňková.

Získávat materiál na pravé paruky, které dívky dostanou zdarma, je Markétin odkaz, který si její maminka hýčká. „Markéta nám tu Nové háro nechala a my se o něj staráme,“ říká paní Lucie – žena, která se letos musela rozloučit se svou jedinou dcerou.

Bylo jí čtrnáct, když lékaři zjistili, že za jejími bolestmi nohy je zákeřný osteosarkom. Markétka  zatnula zuby a začala bojovat. Na střední školu nastupovala o berlích a s parukou. Měla individuální studijní plán. Kvůli oslabené imunitě do školy chodila jen zřídka. Ale vyhrála.

Místo happyendu konec

Ze svých zážitků se vypsala v divadelní hře, kterou nastudovali její kamarádi z dramatického oddělení mostecké základní umělecké školy. Vypadalo to na happy end, když se objevila metastáze na plicích.

Markéta znovu zatnula zuby. Kvůli léčbě jezdila tentokrát až do Brna. Věřila. Chtěla. Odmaturovala a začala studovat vysokou školu. Rakovina ale byla silnější.

Letos v lednu zemřela – doma, obklopena těmi, kteří ji milovali. Pohřeb měla růžový. „Nenapadlo by mě, jak těžké je sehnat růžovou rakev,“ říká maminka, která prožila noční můru každého rodiče. Pochovala vlastní dítě. Je neuvěřitelně statečná a přesto, že občas pláče, ví, že udělala maximum.

„Dělali jsme, co jsme mohli. Byli jsme s ní a ona žila naplno, dokud to šlo,“ konstatuje. „Markéta by nechtěla, abychom se trápili,“ tvrdí přesvědčivě žena, která svou energii teď vedle práce věnuje Markétině charitě.

„Lidé nám posílají vlasy a z nich pak v rukách vlásenkářek vznikají paruky. Ideální je délka alespoň dvacet centimetrů. Některé darované copy za sebou mají neskutečně dojemné příběhy,“ říká Lucie Staňková a ukazuje dopis od malé dívenky, která se rozhodla pomoci.

Projekt „Nové háro“ má své webové stránky, trička, samolepky, placky a někde tam nahoře Markétku, která na všechno dohlíží. Alespoň tak to cítí její blízcí, kteří pokračují v tom, co ona začala. Dává to jejich životu smysl.