Václav Votruba

19. prosinec 2009

"Každá jeho přednáška se podobala skutečnému dramatu, který posluchači, fascinovaní jeho výkladem, s napětím sledovali," - napsal člen korespondent Československé akademie věd Milan Noga o svém učiteli, profesoru Václavu Votrubovi. A právě Václav Votruba, tento zakladatel moderní československé teoretické fyziky, bude člověkem, kterého si v následujících minutách na Českém rozhlasu Sever připomeneme.

0:00
/
0:00

Narodil se před sto lety - 19. prosince 1909 ve Slavětíně u Loun. V roce 1933 ukončil studium přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a stal se z něj středoškolský profesor. Stále ale udržoval čilé styky s předními odborníky teoretické fyziky v tehdejším Protektorátu. Šestiletým uzavřením vysokých škol a smrtí mnoha vědců a odborníků v koncentračních táborech česká věda výrazně utrpěla. Teoretická fyzika, založená na principech kvantové a relativistické fyziky, se tak musela budovat od začátku. Tento úkol připadl Václavu Votrubovi. V roce 1945 nastoupil do Ústavu pro teoretickou fyziku Univerzity Karlovy a zároveň získal jednoleté stipendium ke studijnímu pobytu na univerzitě v Curychu. Tamní odborníky zaskočil tím, že se okamžitě zapojil do jejich práce a během jediného roku publikoval v prestižním mezinárodním časopise objev, který mu přinesl zasloužený ohlas a pomohl i jeho habilitaci v roce 1951. O dva roky později se stal členem korespondentem Československé akademie věd, v roce 1954 byl jmenován profesorem teoretické fyziky. O jak významnou kapacitu ve svém oboru asi šlo, o tom svědčí, že když byl v Sovětkém svazu v roce 1956 založen Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy, byl Václav Votruba zvolen náměstkem ředitele této mezinárodní instituce. V Sovětském svazu působil tři roky - a jak později řekl, tuto funkci, která ho v podstatě zdržovala od vědecké práce, přijal proto, aby umožnil spolupracovníkům výjezdy do kapitalistické ciziny.
Při tom všem, co zde bylo řečeno, je nutné dodat ještě to, že Václav Votruba nikdy nebyl členem komunistické strany. Co víc, aktivně pomáhal pronásledovaným vědcům. Když ve druhé polovině padesátých let přijel do ústavu jaderných výzkumů v Dubně prezident Zápotocký, Votruba neváhal intervenovat za jednoho svého kolegu, který byl v Československu v jednom z vykonstruovaných politických procesů odsouzen k osmi letům vězení. Zápotocký tehdy Votrubovi slíbil, že vše nechá přešetřit a trest určitě nepřesáhne dva roky - ale jako v mnohém, i v tomto případě lhal.
Profesor Vávlav Votruba byl prvním fyzikem u nás, který se systematicky zabýval kvantovou mechanikou a všemi jejími důsledky. Přednášel na mnoha vysokých školách v Československu i v zahraničí. Měl řadu žáků a jeho práce se těšila velkému ohlasu v celém světě. Rodák ze severních Čech zemřel v Praze v září 1990. O jeho věhlasu svědčí skutečnost, že Dopplerův ústav Fakulty jaderná a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického uděluje pravidelně Cenu Václava Votruby za nejlepší disertaci v oboru teoretické fyziky.
Že Václav Votruba určitě nebyl žádným prominentem minulého režimu, o tom svědčí ještě jedna drobnost. Chtěl jsem vám nabídnout alespoň malou ukázku hlasu tohoto uznávaného odborníka. Je to k nevíře, ale od roku 1945, kdy Václav Votruba nastoupil kariéru profesionálního vědce, až do jeho smrti v roce 1990, jej Československý rozhlas ani jednou nepozval k mikrofonu.

autor: David Hertl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.