Václav Modrák

Dva roky v armádě ovlivnily celý život. Byl vycvičen jako vojenský letecký radiotelegrafista a v roce 1931 složil mezinárodní radiotelegrafickou zkoušku. Ihned po vojně nastoupil k Československé letecké dopravní společnosti, předchůdkyni Českých aerolinií. Nejprve jako letištní radista, od roku 1934 jako radista palubní, tedy na palubách letadel. Koncem třicátých let si mladého radisty Václava Modráka všiml důstojník na Ministerstvu národní obrany Josef Balabán - za Protektorátu člen legendární odbojářské trojice Mašín, Balabán, Morávek, přezdívané Tři králové. Balabán měl v civilní letecké dopravě skupinu pěti radistů, mezi nimi i Václava Modráka, kteří plnili úkoly československé zpravodajské služby - patřilo k nim například fotografování vybraných oblastí v Německu či Maďarsku, které se provádělo tajně z civilních dopravních letadel. Krátce po okupaci v březnu 1939 rozhodl Balabán o vyslání této skupiny radistů do zahraničí, aby dokázali navázat radiotelegrafické spojení s domácím odbojem. V pátek 31. července 1939 odjíždí Václav Modrák z Prahy do Beskyd a na Těšínsku přechází hranice do Polska. Později se dostal do Francie a po krátké práci u československé mise v Paříži je v říjnu 1939 odeslán do Anglie. Až do ledna 1945 byl Václav Modrák radistou vojenské radioústředny. Rodina jeho otce byla zatím v Protektorátu trvale pod dohledem Gestapa. Manžela Modrákovy sestry Víta Křapku dokonce zatkli a zahynul v koncentračním táboře v Mauthausenu. Václav Modrák měl štěstí, že byl radistou, který v Anglii zaslechl vůbec první domácí ilegální vysílačku - a jako první tak mohl předat informace z Protektorátu, které měly pro exilovou vládu mimořádný význam. V roce 1942 prodělal Václav Modrák výcvik v seskoku padákem, protože se počítalo s jeho vysazením do Protektorátu. K tomu mělo dojít v lednu 1945, kdy byl proškolen britskou tajnou službou, známou dnes pod jménem MI 6. V případě Václava Modráka se počítalo se výsadkem, který dostal jméno Mortar - Kafka, a měl dopravit zbraně pro domácí odboj. V polovině dubna 1945 odletěl Modrák do Itálie a v noci ze 4. na 5. květen výsadek odstartoval z letišti v Brindisi. K vysazení ale nakonec nedošlo a tříčlenná skupina letěla zpět. Nejprve do Itálie a potom do Anglie. Do vlasti se vrátil 5. června 1945, kdy přistál na letišti u Plzně. V únoru 1946 odešel do civilu a až do prosince 1950 pracoval jako palubní radista Československých aerolinií, následně byl propuštěn z letecké služby a zaměstnán v podniku Bituna v obci Středokluky - žil v sousedních Tuchoměřicích, a nad hlavou mu prolétala všechna letadla, přistávající na ruzyňském letišti. Václav Modrák, od jehož narození uplyne 31. března sto let, byl vyznamenán Československou medailí Za chrabrost a československou medailí Za zásluhy II. třídy. V únoru 1965 byl povýšen do hodnosti majora v záloze, po roce 1990 do hodnosti plukovníka. Zemřel v požehnaném věku 94 let v květnu roku 2003.