V Ústí nad Labem se koná třídenní sjezd historiků – jedním z témat diskuzí je i spolupráce s amatéry
Díky digitalizaci je hledání předků jednodušší a zabývá se jím stále více lidí. Někteří nezůstanou jen u rodokmenu a zajímají se o historii své rodiny hlouběji. Právě tyto poznatky můžou pomoct i vědcům. O větší spolupráci odborníků s amatéry mluvili historici na svém sjezdu v Ústí nad Labem.
Historici potřebují vědět, co se děje v rodinách i to, jak laici zaznamenávají historii, řekla na sjezdu Radmila Švaříčková Slabáková z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
„Jen v některých momentech se ty malé a velké dějiny protnou – to se týká právě těch významných událostí, jako je druhá světová válka nebo pád komunismu. To pak odborné historiky začnou zajímat i ti, kteří vytvářejí tu malou historii – kteří se zabývají tím, co se děje v rodinách,“ shrnuje Radmila Švaříčková Slabáková.
Podle ní je také škoda, že se historici v Česku více nevěnují právě rodinným příběhům.
„Například během pandemie se vynořily rodinné příběhy na různých webech, dokonce i odborné knihovny tyto příběhy prožívání pandemie začaly sbírat, ale u nás, snad kromě ústavu soudobých dějin z Centra orální historie, nic nebylo. Takže ten nepoměr je značný, jakou váhu má ten rodinný příběh v západním světě, a jakou ji má u nás,“ dodává Radmila Švaříčková Slabáková z olomoucké univerzity.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zeť Putinova zbrojaře je v Česku ‚persona non grata‘. Stěžovat si musíte jinde, vzkázal mu soud
-
Americký pacient má příznaky eboly, převezli ho z Tábora Na Bulovku. Oddělení musí dezinfikovat hasiči
-
‚Žádnou revoluci nečekáme, ale nějaké překvapení je vždy.‘ STAN si zvolí vedení, Rakušan nemá vyzyvatele
-
Kdo chce být polským prezidentem? Kandidáty rozděluje postoj k potratům i zahraničním otázkám
