V teplickém Šanovském parku je k vidění výstava Paměti národa

„Měli jsme paní, která měla tatínka v koncentračním táboře v Buchenwaldu. Ta nám říkala, jak je stále kontrolovalo gestapo a tak dále. Bylo to velice zajímavé,“ popisuje školák Jakub Janoušek, který se společně se svými spolužáky v základní škole účastnil jednoho z projektů Paměti národa, za kterým stojí organizace Post Bellum. Děti v něm zpovídají pamětníka a zaznamenávají jeho příběh.

Zlomové okamžiky 20. století na severu Čech prostřednictvím příběhů pamětníků zachycuje také putovní výstava, která je v srpnu k vidění v Šanovském parku v Teplicích.

Výstava Paměti národa v Teplicích|foto:Jana Vitásková, Český rozhlas

„První vernisáž byla v květnu v Liberci. Na severu Čech je devět míst, po kterých ta výstava putuje,“ přibližuje Michaela Pavlátová, která řídí Paměť národa Severní Čechy, a která výstavu pořádá.

„Tu výstavu otevíráme příběhem pamětníka Jaroslava Musila, který je pro Teplice velkou personou. Skrze ty jeho vzpomínky, které je možné přes QR kód kompletně přečíst nebo si je poslechnout na webu Paměti národa. Tím se vlastně dostáváme k tomu roku 1918.

Na výstavě jsou k vidění příběhy od vzniku republiky po sametovou revoluci

Právě osmičková výročí příběhy na sedmi velkých panelech připomínají. „Vybírali jsme ty příběhy chronologicky, aby tam byly od vzniku republiky až po sametovou revoluci. Zároveň, protože ta výstava putuje po celých severních Čechách, tak aby tam byly zastoupeny různé příběhy,“ vysvětluje Michaela Pavlátová.

Třeba vzpomínky nynějších devadesátníků na druhou světovou válku, kterou zažily jako děti, tragické události roku 1968 nebo ekologická témata, kdy sever Čech v 70. a 80. letech dusily mlhy plné škodlivin. Tuto etapu zastupuje příběh Věry Bartoškové, někdejší novinářky a stále aktivní básnířky z Duchcova na Teplicku.

U teplické mušle budou příběhy pamětníků do 29. srpna, pak se přesunou do Litoměřic, následně do Ústí nad Labem, Děčína a Rokytnice nad Jizerou.