V Českém Švýcarsku skončilo omezení pohybu turistů kvůli hnízdění ptáků

15. srpen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mláďata v ptačím hnízdě

V národním parku České Švýcarsko skončilo s posledním červencovým dnem dočasné omezení pohybu do vytipovaných lokalit, kde hnízdili zvláště chránění draví ptáci. Proč je to tak důležité?

„V Českém Švýcarsku se to týká hlavně sokolů stěhovavých, čápa černého a výra velkého. Jsou to vlastně všechno druhy, které jsou citlivé na rušení. Už několik málo návštěvníků, kteří by tou lokalitou prošli by mohli to hnízdění nějakým způsobem omezit,“ vysvětluje mluvčí národního parku Tomáš Salov.

Pokud jsou ptáci při hnízdění vyrušeni, obvykle reagují tak, že uletí. Protože pak nějakou dobu v hnízdě nejsou, mohou vajíčka zastydnout nebo můžou uhynout mláďata hladem.

„I jednorázová vyrušení jsou problém, protože ten dospělec, když není na hnízdě, tak vlastně je to hnízdo nechráněné. Mohli by do něj vniknout predátoři. Stane se, že těm ptákům vleze do hnízda kuna, a tím pádem to hnízdění přestane být úspěšné,“ doplňuje Salov.

Na návštěvě v sokolím hnízdě

Vstupy k hnízdištím omezuje národní park každoročně, a výsledky jsou vidět

„Omezení vstupu k hnízdištím přináší každoročně opravdu perfektní výsledky. Je proto asi na místě poděkování návštěvníkům, že zákazy vstupů do těch lokalit dodržují. To je úplně výchozí podmínkou, aby ti ptáci úspěšně vyhnízdili. Díky tomuto opatření můžeme říct, že máme jednu z největších populací sokola stěhovavého ve střední Evropě,“ chválí ukázněnost návštěvníků Salov.

Díky omezení se podařilo párům sokola stěhovavého vyvést 12 mláďat a čápům černým 7 mláďat. Dodržování zákazu kontrolují správci národního parku. Pokud ho porušíte, hrozí vám bloková pokuta až do výše 5 000 korun.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.