Ukrajinský lékař z Teplic spolu s kolegy pomáhá uprchlíkům. Sám se navíc stará o několik rodin

„Hned první den jsme jeli s kolegy na hranice, celkem to bylo osm osobních aut a jedna dodávka. Naložili jsme tam lidi, které jsme pak přivezli do Teplic, jiné do Prahy, Hradce Králové a dalších míst. Někteří z nich zůstali i v Polsku,“ vzpomíná doktor Sergii Shafarenko.

Poté, co začala být pomoc i doprava na polsko-ukrajinské a slovensko-ukrajinské hranici organizovanější, zaměřili zdravotníci své síly jinam. Začali sbírat peníze.

„Za vybrané peníze jsme koupili 50 párů bot pro vojáky a 50 kompletů oblečení pro ně. Za skoro 70 000 korun jsme pak nakoupili léky – analgetika, obvazy, a tak dále,“ vypočítává Shafarenko.

Materiální pomoc přinášeli i další lidé. Lékaři pak museli zajistit dočasné uskladnění a sehnat auto, které vše doveze na hranici.

„Z naší strany to bylo všechno oficiální, protože nám na Ukrajině naši kamarádi a známí udělali oficiální papíry – museli to tam nahlásit. Když jsme pak s tím materiálem přijeli, už na nás čekali. Jen jsme to na neutrální zóně přehodili mezi auty a oni to pak odvezli do Charkova,“ dodává lékař.

Následně začali pomáhat tepličtí lékaři uprchlíkům, kteří už jsou tady.

„Ubytujeme je tady, zabezpečíme jim papíry, školy a školky pro děti, práci pro ty, kteří sem přijeli. Samozřejmě zařizujeme i běžné věci, jako třeba jídlo, a tak dále. Já osobně mám 18 lidí, kteří bydlí tady všude možně po Teplicích, v Děčíně mám také jednu rodinu. Pomáhám lidem, co jsou tady, přitom na Ukrajině mám svou rodinu – ti sem ale nepřijeli. Nevím, jestli to přežijí, nebo ne,“ uzavřel rozhovor se slzami v očích doktor Sergii Shafarenko.