Troubení vás dostane i na místa, kam se jiní lidé nikdy nedostanou, konstatuje mladá hráčka na lesnici
Letos si Českomoravská myslivecká jednota připomínala 100. výročí založení jednotné myslivecké organizace. Vyvrcholením oslav byla Svatohubertská mše v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Část hudebního doprovodu obstarali trubači na speciální nástroje – borlice a lesnice. Mezi trubači byla i Eliška Kühnerová z Krupky.
„K lesnici jsem se dostala na střední škole – chodila jsem na Střední lesnickou školu do Šluknova, učil mě pan Karban. Jinak jsem na hudební nástroj hrála už od školky,“ vysvětluje Eliška Kühnerová.
Na lesnici, mezi veřejností ne příliš známý nástroj, hraje už šest let.
„Jsem za to moc ráda – dostávám se díky tomu i na místa, kam by se někdo jiný jen tak nedostal. Musím přitom vyzdvihnout snahu mé maminky, která vždycky chtěla, abychom obě se sestrou hrály na nějaký hudební nástroj. Takže jsem šest let hrála na zobcovou flétnu, pak dva roky na altovou a tři roky na klarinet. Tehdy mi začalo takové období vzdoru, kdy už jsem nechtěla pokračovat,“ vzpomíná se smíchem Eliška Kühnerová.
Maminka jí nakonec přesvědčila, aby u hudebního nástroje vydržela alespoň do 15 let.
Trubače mají lidé rádi
„Tak jsem pak přešla ještě na saxofon, a na té střední škole už to pak bylo čistě moje rozhodnutí – to už jsem věděla, že se díky tomu, že budu trubač, dostanu nejen na hony a naháňky, kde se dá troubením krásně přivydělat, ale zároveň jsem se díky troubení dostala třeba do Rudolfina nebo na mezinárodní konferenci FACE,“ shrnuje mladá trubačka.
Nejnověji se tedy díky troubení dostala až do katedrály sv. Víta na Pražském hradě. „Už jen příchod k té majestátní budově v člověku vyvolává mnoho pocitů. A už při té první zvukové zkoušce, když se ty borlice a lesnice rozezní v té katedrále, v prostoru s tak úžasnou akustikou, to opravdu zahřeje na srdci. Vzala jsem tam sebou rodič a babičku, ti také byli z toho unešení – padlo i pár slziček,“ vzpomíná na svůj nejnovější trubačský zážitek Eliška Kühnerová a dodává: „Sešlo se nás tam 122 trubačů – bylo to něco neskutečnýho.“
Související
-
Jihočeští trubači původně chtěli hrát jen pro radost na naháňkách a plesech, teď jsou mistry Evropy
Mistrovství Evropy mysliveckých trubačů vyhrál soubor z Českých Budějovic. K titulu mistrů Evropy v Es rozích přidali Jihočeští trubači titul vicemistrů v ladění in B.
-
Práce v lese se stala naším životním stylem, shodují se trubači z Křtin
„V lese najdeme jak náš koníček, tak i práci. Vidíme, jak se během roku mění a jak ji dokážeme nějakým způsobem snad i pozitivně ovlivnit,“ říká hajná Monika Bejčková.
-
Trubači krášlí mnoho mysliveckých zvyků. Hráčů na lesní roh přibývá, ale pořád je jich málo
V listopadu začíná doba lovů. Při procházce přírodou proto snadno uslyšíte střelbu, v tom případě zůstaňte co nejdále. Ovšem můžete zaslechnout také zvuk lesního rohu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
