Práce v lese se stala naším životním stylem, shodují se trubači z Křtin
„V lese najdeme jak náš koníček, tak i práci. Vidíme, jak se během roku mění a jak ji dokážeme nějakým způsobem snad i pozitivně ovlivnit,“ říká hajná Monika Bejčková. Ta vede hudební těleso trubačů, které svými vystoupeními udává slavnostní atmosféru nejen při akcích Lesnického závodu ve Křtinách.
Při jakých příležitostech se nejčastěji troubí? „Převážně troubíme u různých lesnických nebo mysliveckých akcí – ať jsou to hony, naháňky nebo speciálně svatohubertské mše. Vše ale troubíme třeba i při otvírání vernisáží, ale zase opět na to zaměření lesnické nebo myslivecké.“
„Naše historie sahá až do 60. let, ale ta novodobá éra se začínala psát před 20 lety. To tady ještě máme pořád i zakládající členy a takto pokračujeme dál do dnešních dnů,“ popisuje Bejčková.
„Je to radost, ale také sdílení společenství s kolegy, kteří mají podobný zájem. V neposlední řadě je to nějaká profesní etika a čest,“ říká Ondřej Budík, co ho na troubení baví. „Lovecké troubení se vždy vázalo k profesionálním myslivcům a lesníkům. My se cítíme součástí té tradice, která se pěstuje i na naší univerzitě. Působíme v pedagogickém sboru a zároveň se jako profesionální lesníci snažíme udržovat tyto tradice,“ pokračuje.
Jak se přihodí, že se nástroj stane hluchým? Podle čeho se vybírají fanfáry a jak náročný je nácvik? Co znamená vytrubování úlovků? Do studia dorazili i samotní hudebníci a lesníci v jedné osobě – a jejich troubení tak krásně ozdobilo novoroční vysílání.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
