Tři ohnivé kříže - meteorit Odranec

30. květen 2010

Druhým nejstarším meteoritem na území České republiky, o kterém je něco známo, je meteorit, který spadl roku 1619 u moravské vsi Odranec. Zatímco u nejstaršího, loketského Zakletého purkrabího, víme jen přibližně, že spadl někdy ve 14. století, okolnosti pádu meteoritu u Odrance jsou dobře známé. A to přesto, že meteorit sám se ztratil.

Meteorit Odranec spadl, podle dobových záznamů, v úterý před svátkem sv. Víta, léta Páně 1619, a to o nešporách. Přeložíme-li to do současného jazyka, zjistíme, že k pádu došlo 11. června, přibližně kolem čtvrté hodiny odpolední. Hovoří odbornice na meteority Marcela Bukovanská:

„Pádu předcházely různé katastrofické události, které způsobily, že lid na Moravě byl velice vyplašený a nábožensky rozkolísaný. Obrovská sucha, asi roku 1614, pak bylo zemětřesení, což je v naší zemi velmi neobvyklé, pak nějaké sluneční úkazy, tři Slunce; přišly i historické události. Vlastníkem celého okolí Odrance byl Vilém Dubský z Nového Města na Moravě a to byl evangelík. Když byl dva roky před pádem meteoritu zrušen žďárský klášter, koupil to tam Ditrichštejn, který do roka vydal nařízení, že kdo do šesti týdnů nebude pokřtěn, musí opustit vlast. A mezi nimi byl i Vilém Dubský... Celá záležitost toho pádu se udála na tomto panství a byla velmi dobře dokumentována Šebestiánem Želechovským z Želechova. To byl novoměstský měšťan, velmi bohatý a vzdělaný pán, který když k tomu hrůznému pádu došlo, tak sebral všechny možné svědecké výpovědi; sám měl zřejmě trochu básnickou náturu, a tak sepsal veršovaný popis toho pádu. Kromě toho vydával Želechovský z Želechova kalendář, který se jmenoval Calendarium Perpetuum Oeconomicum, a v něm uveřejnil hned téhož roku kromě obrázku, který zachycoval pád, také jeho velmi podrobný popis.“

Co se tedy 11. června roku 1619 nad vsí Odranec, severovýchodně od Nového Města na Moravě, vlastně odehrálo? Ví se to poměrně přesně, protože v pozdním odpoledni, kdy k pádu došlo, byla ještě většina rolníků na polích.

Marcela Bukovanská: „Svědkové vypovídali, že se nejdříve blížilo jakési šedé mračno. Někteří tvrdili, že v něm vidí jakýsi erb, a na něm že jsou napsané nějaké litery, ale nikdo z nich neuměl číst. Pak to mračno jakoby zmizelo a ukázala se ohnivá koule, což bylo provázeno strašlivým hukotem, který obyvatelstvo i na velkou vzdálenost strašně vyděsil. Byly to tři obrovské rány, jako z velkého děla, takže si všichni mysleli, že začala válka nebo že se děje něco vojenského. Ty rány byly provázeny hukotem a pištěním. Potom najednou svědkové viděli, že se z toho rudého oblaku vydělily tři ohnivé předměty, které vypadaly jako kříže a řítily se směrem na vesnici Odranec. Lidé z toho byli strašně vyplašení; také dobytek. Želechovský v té své písni popisuje, jak i krávy a koně padali na kolena a dívali se k nebi. Zajímavé je, jak popisuje, že celý úkaz byl provázen tím, že shůry padal prach. Dodnes se neví, jak je to možné, protože meteorické železo se nerozpadá na prach. Buď je možné, že to těleso mělo velkou příměs sirníku železa, troilitu, nebo je také možné, že to byl nějaký relikt komety, ve které je samozřejmě uhlík ve velkém množství. Lidé, kteří ten prach po pádu sbírali, říkali, že zkoušeli, jestli hoří a všichni tvrdili, že ano, takže ten uhlík v něm byl zřejmě přítomen. My jsme po tom prachu pátrali, protože dokumenty říkají, že si ho lidé uchovávali na památku, ale nic jsme nenašli. Další zajímavý poznatek byl, že když skončilo to hromobití, tak to ještě chvíli pištělo, jako když doznívají zvony; takový zvláštní zvuk. No, a potom obyvatelé Odrance viděli ty tři kusy padat na svou ves. Hned je začali hledat, protože dva z těch svědků viděli kam spadly. Největší kus se našel hned po pádu, byl údajně žhavý a píše se, že i jeho okolí bylo celé horké, takže ho museli páčit sochorem asi z metrové hloubky. Pak našli za humny ještě další kus, zřejmě mělce zapadlý. Ten větší kus měl 8,5 kilogramu a ten malý asi 1,3 kilogramu. Třetí kus, který podle svědků spadl někam do lesa, se nikdy nenašel.“

Co bylo s meteority dál? Jak říká Marcela Bukovanská, oba byly místními rolníky předány majiteli panství Vilému Dubskému do Nového Města na Moravě, kde byly také veřejně vystaveny a mnohými návštěvníky obdivovány. Víc se o nich ale neví...

Zpráva o pádu železného meteoritu u obce Odranec nedaleko Nového města na Moravě v červnu roku 1619, jak ji téhož roku publikoval ve svém Calendariu Perpetuum Oeconomicum novoměstský měšťan Šebestián Želechovský ze Želechova

Proč Ignác Born všechny meteority z dvorní přírodovědecké sbírky ve Vídni vyřadil a tím vlastně odsoudil ke ztrátě a zániku? Je to prosté. Ještě na konci 18. století považovala většina badatelů zprávy o kamenech padajících z nebe za výmysly; sami totiž nikdy nic podobného neviděli. I mnozí zkušení badatelé vyřazovali meteority ze sbírek. Často proto, aby nemuseli čelit posměchu a pohrdání svých vědeckých kolegů. I historie vědy je zkrátka plná omylů... Ale vraťme se s Marcelou Bukovanskou ještě k meteoritu z Odrance. Co o něm na základě útržkovitých informací starých čtyři století odborníci soudí?

O meteoritu, který spadl 11. června 1619 u moravského Odrance nám vyprávěla Marcela Bukovanská, badatelka, která se dlouhá léta zabývá právě meteority. Mimo jiné bývala i vedoucí oddělení mineralogie a petrologie pražského Národního muzea, které se právě pyšní krásnou sbírkou meteoritů; nejen z našich domácích pádů. Škoda, že ten z Odrance v ní chybí.

Vysíláno v Planetáriu č. 22/2010, 29. května - 4. června.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (14:05).

autoři: frv , Marcela Bukovanská
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

zlenice.jpg

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...