Sonda Dawn na orbitě trpasličí planety a vynalézaví paraziti bornejských ropuch

Kdysi u nás žily miliony želv bahenních, dnes jich zbývá jen pár stovek. Ve středověku byly želvy oblíbeným postním jídlem, pak je postihlo vysoušení bažin a regulace řek, přibylo také predátorů. Nejvíc želv dnes máme na jižní Moravě v oblasti zvané Betlém a také na Rakovnicku. Jde však o potomky vypuštěných jedinců dovezených ze zahraničí. Zbytky původní populace by podle odborníků mohly žít někde v okolí Břeclavi. Zatím se je nepodařilo objevit.

Řadu nových objevů přinesla další expedice studentů a pedagogů z univerzit v Ostravě a Olomouci do deštných lesů na ostrově Borneo. Vědci například zkoumali chování jedné skupiny parazitických much, které se živí žabí krví. Zdá se, že tyto mušky se specializují výhradně na samce jednoho konkrétního druhu ropuchy, které identifikují podle zvukových projevů, vydávaných v době páření. Hlasová orientace u parazitů je velmi ojedinělým jevem.

V husté džungli v oblasti La Mosquitia na východě Hondurasu našli archeologové trosky dvou měst, zbudovaných zhruba před 800 až 1000 lety. Identifikovali v nich celkem 52 objektů, včetně pod zemí pohřbených kamenných soch v podobě mužů a jaguárů, zbytků pyramid a dalších staveb. Objekty podle vědců nevypadají jako mayské; Mayové přitom tuto oblast také kdysi obývali. Kdo postavil nově objevená města, není zatím známo.

Les na Borneu (ilustr. foto)|foto: Z. Macát

Americká sonda Dawn vstoupila 6. března úspěšně na oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres. Je to vůbec poprvé, kdy zakotvil některý z pozemských vyslanců u tělesa tohoto typu. Jeho výzkum by měl začít v dubnu. Astronomové jsou velmi zvědaví. Kromě jiného by rádi zjistili, jaká je podstata několika zářivě bílých míst na povrchu Cerery, která jsou vidět na snímcích, pořízených během příletu ze vzdálenosti 83 tisíc kilometrů.

Vozítko Curiosity na Marsu postihla koncem února porucha. Ve chvíli, kdy se chystalo naplnit robotickým ramenem přístroje ve svých útrobách vzorkem čerstvě vyvrtané horniny, došlo k tzv. měkkému zkratu. Na to zareagoval bezpečnostní program roveru tím, že manévr přerušil. Technici na Zemi předepsali vozítku několikadenní klid a na dálku testují, kde se závada vyskytla. Podle nich by neměla mít velký vliv na další fungování roveru.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 11/2015, 14. března.