Sloní paměť keňských slonů a vybledlí Evropané

Pověstná „sloní paměť“ není výmysl, ale fakt, říkají vědci z mezinárodního týmu, který zkoumal dovednosti keňských slonů. Ti jsou zřejmě schopni rozeznat sluchem jazyk kmene Masajů od jazyka druhého místního etnika – Kambů. Na hlas masajského muže reagují defenzivněji, snad proto, že Masajové slony občas loví. Sloni také dovedou odlišit mužské hlasy od dětských a ženských, před kterými mají jen malý nebo vůbec žádný respekt.

V Austrálii se narodil první žralok „ze zkumavky“. Malý žralůček skvrnitý přišel na svět v akváriu Sea Life v Melbourne. Radostné události předcházela dost komplikovaná operace. Vzorky semene žralůčka nasbírali odborníci loni v září v Mooloolabě na severovýchodě Austrálie, odkud je přepravili na jih do Melbourne, kde jimi uměle oplodnili samici. Do budoucna by tato metoda mohla pomoci při záchraně ohrožených druhů ve volné přírodě.

Všichni naši dávní předkové byli tmaví. Dnešní Evropané „vybledli“ až po osídlení Starého kontinentu. Podle vědců z německé Mohuče to ukázala analýza DNA z kostí pravěkých lidí z východu Evropy. Světlejší pokožka podle nich lépe kompenzovala nedostatek vitaminu D, jehož výroba je závislá na ultrafialovém záření ze Slunce a s tmavou kůží byla v Evropě málo efektivní. Navíc možná zafungoval i sexuální výběr – světlejší typy byly zkrátka přitažlivější.

Nalevo lebka neandrtálce, napravo raného Homo sapiens|foto: Chris Stringer/Musee de l'Homme Paris

V Izraelském muzeu v Jeruzalémě vystavují 11 děsivých kamenných masek, které byly v průběhu uplynulých několika desetiletí nalezeny v horách okolo města, v Judské poušti. Vypadají jako lebky a podle odborníků se jedná o nejstarší známé masky na světě. Jejich stáří se odhaduje na 9000 let. Většina z nich pochází od soukromých sběratelů a trvalo mnoho let, než se podařilo potvrdit jejich pravost a ověřit jejich stáří vědeckými metodami.

Čínské lunární vozítko Nefritový králík 14. března úspěšně procitlo už ze svého třetího spánku na Měsíci. Podle informací z Číny však u vozítka stále přetrvávají blíže nespecifikované problémy s mechanickým ovládáním, způsobené „složitými podmínkami na povrchu Měsíce“. Šestikolové vozítko by mělo pomocí radaru měřit měsíční kůru, zkoumat strukturu povrchu a pátrat po surovinách. Uvidíme jestli se podaří tyto plány alespoń zčásti naplnit.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 12/2014, 22. března.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.