Sledujte přílet ptáků s projektem Jaro ožívá
Jaro už je s námi, a to znamená, že se k nám vracejí stěhovaví ptáci. Návrat čápů, vlaštovek a později i kukaček, rorýsů či vlh může sledovat každý.
Pozorovat můžete jen tak, z čiré radosti, že „poslové jara“ jsou už tady, nebo i v rámci zajímavého mezinárodního projektu. Jedná se o kampaň určenou široké veřejnosti a zejména dětem, která dostala název Springalive. Česky – Jaro ožívá. Hovořili jsme s koordinátorkou kampaně Jaro ožívá v České republice Lucií Hoškovou z České společnosti ornitologické.
Kde projekt Springalive vznikl a co je jeho hlavním cílem?
„Projekt Springalive vznikl před pěti lety. Jeho hlavním organizátorem je BirdLife International, mezinárodní sdružení na ochranu ptáků, které působí ve více než 100 zemích a v České republice jej zastupuje Česká společnost ornitologická. Ta také koordinuje projekt Springalive – Jaro ožívá v České republice. Projekt je zaměřen na rodiny a školy. Jeho hlavním cílem je přitáhnout veřejnost, hlavně děti, k ochraně přírody, a to na příkladu stěhovavých ptáků a jejich příletů. Chceme dostat děti do přírody, aby pozorovaly ptáky, a protože mládež dnes hodně ráda a často pracuje s internetem, dáváme jí možnost tato svá pozorování uplatnit na webových stránkách a podívat se i na výsledky. Projekt probíhá v celé Evropě, na Blízkém východě a máme už i první africkou zemi, Jihoafrickou republiku, takže ten projekt je vlastně propojením obou kontinentů, mezi kterými stěhovaví ptáci migrují. Konkrétně se zatím projektu účastní 36 zemí.“
Účastníci projektu Jaro ožívá sledují a hlásí svá první jarní pozorování pěti druhů stěhovavých ptáků. O které druhy jde a na základě jakého klíče byly vybrány?
„Původně to byly čtyři druhy, které byly vybrány hlavně jako typičtí ‚poslové jara‘. Zejména čáp bílý, velice oblíbený pták, hnízdící na lidských sídlech a na budovách, všeobecně známý a dobře pozorovatelný. Druhým druhem je vlaštovka obecná, což je snad ještě typičtější ‚posel jara‘. Známe to z mnoha pranostik – každý určitě zná pořekadlo ‚jedna vlaštovka jaro nedělá‘. Je poměrně snadné ji pozorovat. Vlaštovku si málokdo splete – už proto, že v tu dobu u nás nejsou žádní zástupci podobných druhů. Potom je v projektu kukačka obecná, opět velice snadno rozeznatelná. Tentokrát ne po vzhledu, protože kukačka je velice plachý pták, ale po hlase. Její ku-ku ku-ku je hodně známé. I kukačka je typický ‚posel jara‘, žežulička, kterou známe z lidových tradic a ze spousty pranostik. Dalším sledovaným druhem je rorýs obecný, který může být pro někoho méně známý. Je důležitý tím, že často obývá města. Proto jej mohou pozorovat třeba i děti, které navštěvují městské školy. Rorýs se přizpůsobil městským podmínkám. Osidluje nejen starou zástavbu, ale dokonce i hodně sterilní prostředí sídlišť, protože dokáže zahnízdit i ve větracích otvorech panelových domů. Kdo rorýse zná, určitě si vzpomene, jak jeho letky sviští nad domy. Rorýsi se hlasitě ozývají a bývají příjemným zpestřením parných letních dnů.“
Letos byl k této čtveřici přidán pátý druh, kterým je vlha pestrá. Ta bude v rámci projektu Jaro ožívá v České republice asi okrajovějším druhem?
„U nás hnízdí jen asi 200 párů vlhy pestré. Ale je to zase velice nápadný pták, barevný a krásný. Je to pták teplomilný, centrum jeho rozšíření je v jižní a jihovýchodní Evropě. Svůj areál ovšem rozšiřuje a zahnízdil tedy i u nás. Setkáme se s ním především na jižní a střední Moravě. Do projektu byl vybrán proto, že je hodně známý v Africe a ve Středomoří, takže i z důvodu toho propojení Evropy a Afriky.“
Čáp bílý, vlaštovka, kukačka, rorýs a vlha pestrá. To je pětice druhů tažných ptáků, jejichž první jarní přílet můžete sledovat v rámci projektu Jaro ožívá. Všichni tito ptáci zimují v Africe. Kdy k nám obvykle přilétají a jak dlouhou cestu mají za sebou?
Jak upozorňuje Lucie Hošková, čápi většinou přilétají od poloviny března. Výjimku tvoří ti, kteří zimují ve Středomoří, a je proto možné je pozorovat dříve. Někteří čápi dokonce zimují u nás – například v jihočeské Blatné. To je ale možné jen proto, že je lidé přikrmují. Praví čápi, dálkoví migranti, přilétají z afrických zimovišť, někdy přes 9000 kilometrů daleko. Vlaštovka zimuje v oblasti rovníku, jižně od Sahary, a vrací se většinou koncem března a na začátku dubna. Kukačky přilétají od poloviny dubna, rorýsi a vlhy na konci dubna. Rorýsi u nás tráví jen velmi krátkou dobu a na konci srpna od nás mizí.
Svá pozorování může organizátorům poslat každý, kdo navšíví webové stránky www.springalive.net a vloží tam své první pozorování některého z cílových druhů. „Důležité je,“ upozorňuje Lucie Hošková, „aby to bylo opravdu jen to první pozorování druhu.“ Je jedno kolik druhů ptáků vyplníte, vůbec nemusíte napozorovat všechny. Na webu je pro vás připraven online formulář. Můžete tam také zjistit výsledky pozorování za svůj kraj, celou republiku a nebo dokonce celou Evropu. „Na webu jsou také mapy, na kterých je možné si prohlédnout, jak jaro postupuje Evropou.“
Učitelé, kteří by se rádi i se svými třídami zapojili do projektu Springalive – Jaro ožívá si mohou napsat o pracovní listy a další doprovodné materiály na e-mail hoskova@birdlife.cz. Účastí v projektu mohou oživit výuku přírodopisu, výtvarné výchovy, zeměpisu nebo i cizích jazyků, protože každá zúčastněná země má svou národní verzi webových stránek. Na květen se pak na webu chystá vědomostní soutěž o ceny. Je to všechno jen „hra“, která má u dětí probudit zájem o přírodu, nebo může projekt časem přinést nějaké zásadní informace i odborníkům?
„Výsledky zpracovávají odborníci z BirdLife International s cílem zjistit faktory, které mohou ovlivňovat migrační chování ptáků. Především co se týče trendů v posunu příletů, které mohou být způsobeny třeba klimatickými změnami,“ říká o tom Lucie Hošková. Projekt běží teprve pátým rokem, takže na nějaké závěry je podle ní brzy.
Projekt Jaro ožívá stojí a padá se všímavostí a schopnostmi převážně laických pozorovatelů. S tím jsou spojena také různá úskalí. Podle Lucie Hoškové je například pro některé pozorovatele problém sledované ptačí druhy rozeznat. Pletou si čápa s volavkou, kukání kukaček s tokáním hrdliček zahradních a někdy také vlaštovky s jiřičkami.
Koordinátorkou mezinárodní kampaně Springalive – Jaro ožívá v České republice je Lucie Hošková z České společnosti ornitologické. Chcete-li se o kampani dozvědět víc, navštivte webové stránky www.springalive.net. A pak pozorujte!
Třeba budete mít štěstí!
Vysíláno v Planetáriu č. 14/2011, 2. - 8. dubna.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (17:40).
Čtěte také:
Kouzlo birdwatchingu
Těžký život rorýse - 1. část
Těžký život rorýse - 2. část
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
