Měl jsem to dva roky v šuplíku, říká autor knihy Jako po drátku nominované na cenu Magnesia Litera
Prvotina ústeckého rodáka Ondřeje Šance, farmáře z Merboltic, se loni dostala do širší nominace na cenu Magnesia Litera. Jmenuje se Jako po drátku a vznikla na základě inspirace příběhem jednoho z jeho sousedů a kamaráda z dětství.
„Mám rád historii, navíc žijeme na zhruba 250 let starém statku, tak ta historie je všude kolem nás – to byla jedna z inspirací pro ten příběh. Pak jsem tam také chtěl dostat i další témata, která jsou pro mě dlouhodobě důležitá, a tím jsou rasismus a xenofobie nebo vztah člověka k přírodě a ekosystémům – to všechno jsem tam chtěl propašovat,“ popisuje některé své motivy pro psaní knihy Jako po drátku Ondřej Šanc.
Příběh je úzce spjatý s životem romských dráteníků z Kysuce.
„Myslel jsem si, že být dráteníkem bylo stejné řemeslo, jako třeba švec. Pak jsem ale díky jedné monografii zjistil, že všichni dráteníci pocházeli z Kysuc – byli navázáni přímo na ty slezské hutě a dráty, které se tam vyráběly. Měli přitom výjimku pro volný pohyb po monarchii i za její hranice, což tenkrát vůbec nebylo běžné,“ přibližuje Šanc.
Díky této drátenické volnosti pohybu mohl v knize přiblížit život lidí na různých místech v různých letech očima hlavního hrdiny.
Jak vnímá on sám svůj román, když si čte recenze na něj? Jakou roli v příběhu hraje Karel May? A co je podle něj na psaní nejtěžší? Nejen to se dozvíte z přiloženého audiozáznamu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
