Školáci z Jirkova na chvíli zestárli o 70 let, aby pochopili, jak vypadá stáří

Pavel Bubnár, žák 5. třídy základní školy v Jirkově, si právě obouvá závaží na nohy a speciální boty, které mají simulovat problémy s klouby seniorů. Následovat bude ještě 20 kilogramů těžká vesta a další části gerontoobleku.

„Gerontooblek se skládá z několika komponentů, které mají způsobit pocit stáří. Mají slepecké brýle, špatně slyší, mají rukavice, které snižují hmat. Pak na sobě mají dvacetikilovou vestu a dalších šest kilo závaží na rukou a na nohou, abychom způsobili těžkou chůzi a speciální boty, které navíc mají ještě zintenzivnit pocit té těžké chůze,“ popsala Andrea Tajanovská z Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Pavel se mezi tím prochází po chodbě a schodišti Domova seniorů. Jeho pocity odhaduje Andrea Tajanovská: „Když se podíváte do jeho obličeje, tak je velmi napjatý, nervózní z toho, že to má na sobě a došel mu humor. Kdybyste ho slyšeli mluvit, bude velmi šeptat, bude špatně artikulovat a špatně vyslovovat. To jsou taky časté projevy seniorů.“

Děti ze základní školy v Jirkově si vyzkoušely „gerontooblek“ |foto: Jan Beneš

A jak Pavel popsal svou chůzi? „Je to moc těžký, nedá se v tom ani hýbat, neslyším, málo vidím a nemohu pohybovat krkem do stran.“

Dětem v gerontoobleku rychle dojde humor

Zdá se, že odhad byl přesný. U vedlejšího stolku sedí Adam. Má brýle zhoršující vidění a rukavice, do kterých putují elektrické impulsy. O jakou simulaci jde, vysvětluje Andera Tajanovská.

„To jsou speciální rukavice, které mají způsobovat třesy, takže pouštíme do dětí velmi nízké impulsy, které jim způsobují třes horních končetin. Ve speciálních brýlích, které snižují vnímání, na vlastní kůži vidí, že tak základní věci, jako je čtení a psaní, se pro seniora mohou stát velmi obtížnými.“

Děti v Jirkově měly možnost stát se seniory. Výhodou bylo, že jen na krátkou dobu. Přesto v nich zážitek zůstane navždy.

„Když jsme jim říkali, že taky budou staří, odpovídali, že za dlouho. Ale teď už si to vyzkouší na vlastní kůži, zažijí ta kila navíc, tu nepohyblivost, to že neslyší, to jim určitě dá víc, než když jim to jenom někdo suše vypráví,“ uzavírá učitelka Michaela Kohoutová.