S triedrem na galaxie a „keška“ na Marsu: Procházka únorovou oblohou

30. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Spirální galaxie M81 v souhvězdí Velké medvědice na snímku Hubbleova kosmického dalekohledu
0:00
/
0:00

Dvě pěkné galaxie na konci oje Velkého vozu, velmi chudá přehlídka únorových planet i nebeských úkazů a jedna aktuální zajímavost z výzkumu rudé planety – Marsu.

Je dobré nejdříve si na hvězdné mapě projít, co bychom mohli v daném čase vidět na obloze ve skutečnosti. Můžeme začít třeba zimním trojúhelníkem postaveným na špičku. Tu tvoří výrazný Sírius ve Velkém psu; zleva nahoře je Prokyon v Malém psu a hvězda Betelegeuze v Orionu.

Logo

Na konci oje Velkého vozu

Téměř nad hlavou nám svítí nejjasnější hvězdy Blíženců – Castor a Pollux, o kousek níže vlevo je nenápadné zvířetníkové souhvězdí Raka. Výše vlevo svítí jasná Capella v souhvězdí Vozky. Souhvězdí Býka klesá před Orionem k západu. Níže nad severozápadem píše své dvojité „W“ Casiopeia. Na východě vystupuje do výše Lev s jasným Regulem a nad severovýchodem září nezapadající Velká Medvědice, lidově Velký vůz.

Na konci jeho oje můžeme spatřit objekty hlubokého vesmíru – Bodeho galaxii M81, což je jedna z nejjasnějších spirálních galaxií. Odhalí nám ji dobrý triedr, stejně jako její sousedku – galaxii M82, které se kvůli jejímu tvaru říká Doutníková.  Získala jej zřejmě díky dávnému střetu obou galaxií. Kdyby naše oči viděly v infračervené oblasti spektra, jevila by se nám M82 jako vůbec nejjasnější galaxie.

V únoru opustí naši oblohu téměř všechny planety. Spolu s Uranem, který je vidět jen v dalekohledu, zůstane večer a v první polovině noci na obloze jen Mars. Podobně chudá je nabídka v úkazech, kde musíme vzít zavděk konjunkcí Měsíce s hvězdou Pollux z Blíženců. Nastane 24. února ve čtyři ráno. Budete-li o něco později zrovna vstávat, uvidíte je při západním obzoru.

Vozítko Perseverance na dně marsovského kráteru Jezero, v představě výtvarníka

Marsovská „keška“ v kráteru Jezero

A byla-li řeč o Marsu, tak ještě jednu zajímavost. Týká se výzkumu rudé planety. Podle plánu má na ní 18. února přistát sonda Perseverance, kterou astrogeologové vypravili na cestu loni koncem července. Přistane na Marsu do kráteru nazvaného Jezero, ve kterém zřejmě byla v minulosti voda. Do terénu vyjede šestikolový elektromobil a poprvé vzlétne také malá helikoptéra, která pomůže hledat místa vhodná ke zkoumání. Perseverance bude kromě jiného pátrat po stopách mikrobiálního života a odebrané vzorky schová do kapslí, které na Marsu později vyzvedne některá z příštích misí. Bylo by krásné, kdyby tuto „kešku“ vyzvedl nikoli automat, ale sám člověk.

Pojďme ale ze světa přání ještě k únorové obloze, k úplnosti nám totiž ještě chybějí měsíční fáze. 4. února poslední čtvrť, 11. února nov, 19. února první čtvrť a 27. února úplněk. Přejeme hezkou a ničím nerušenou podívanou!

autoři: Miroslav Zimmer , frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.