S radarem na pól

Britský polárník si při své sólové výpravě před čtyřmi lety užil svoje. Z pólu ho mělo vyzvednout záchranné letadlo, které však kvůli špatnému počasí nemohlo odstartovat. Hadow strávil na ledu nepříjemných osm dní jen o čokoládě a oříšcích, než byl konečně zachráněn. Arktidu tedy poznal na vlastní kůži a na hraně rizika, rád by ji však poznal ještě lépe, ku prospěchu celé vědecké komunity a vlastně i zbytku lidstva. Právě tomu má být věnována jeho příští výprava.
Jak známo, ledu v Arktidě stále ubývá. Letos byl dokonce splavný celý Severozápadní průjezd mezi ostrovy severně od Kanady, a to je skutečně alarmující. Udává se, že každý rok se severní ledová čepička Země zmenší o dobrých 300 tisíc čtverečních kilometrů, což je přibližně rozloha Britských ostrovů. Je to dobře vidět z hlídkujících satelitů. Není však známo, jak silný je zbytek ledové pokrývky. Nikdo z vědců proto není schopen odhadnout, kolik času arktickým ledovcům ještě zbývá. Odhady se diametrálně liší - podle některých vědců bude Severní ledový oceán v létě úplně bez ledu za 16, podle jiných možná až za 100 let. Výprava, kterou chystá Pen Hadow, by měla získat data, umožňující daleko přesnější odhad příštího vývoje.
Hadow a jeho kolegové Ann Danielsová a Martin Hartley se vydají k severnímu pólu v únoru 2008. Čekají je dva tisíce kilometrů cesty tím nejnáročnějším terénem, jaký je vůbec na Zemi k dispozici. Přes kanály s ledovou vodou, zákeřné trhliny a nakupené kry, které jsou navíc neustále v pohybu, někdy i v padesátistupňovém mrazu, půjdou pěšky, pojedou na lyžích nebo se poplaví v člunu. Na ledu za sebou potáhnou speciální radar, který bude každých dvacet centimetrů měřit tloušťku ledové vrstvy; získaná data každý den odvysílá přes satelit. Během cesty nashromáždí radar na deset milionů měření, jejichž analýza potrvá vědcům celá léta - bez ohledu na to, že výprava spolupracuje s tak věhlasnými institucemi, jako je britský meteorologický úřad nebo americká NASA. Hadow předpokládá, že na pól by jeho výprava měla dorazit po čtyřměsíční cestě v červnu příštího roku.
Není pochyb o tom, že výsledky cesty budou ledaskoho zajímat. Ochranáři budou odpočítávat, kdy definitivně odzvoní ledním medvědům. Provozovatelé lodní dopravy se budou těšit na nové námořní trasy, rybáři na nová loviště a těžaři zase na zásoby ropy a zemního plynu, které se skrývají hluboko pod mořským dnem a kvůli ledu jsou zatím nedostupné. Už teď se rozhořívají spory, kde má která země své výsostné vody a komu vlastně mořské dno tam kdesi na severu patří. Jde o prestiž a také o velké peníze, a tak mnoho lidí s kladným vztahem k přírodě tiše doufá, že led je zatím silný dost a že nějaký čas ještě vydrží.
Zatím se o tom jen dohadujeme. Chytřejší bychom měli být za rok.

Pramen:
Zpráva ČTK ze dne 16. října 2007

Starší texty, uveřejněné v nepravidelné rubrice Napínavé bádání najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.