Robert Koch

Robert Koch se narodil roku 1843 v dnešním Německu. Svou inteligenci projevil už v pěti letech, kdy se prý sám naučil číst. Jeho vědeckou dráhu předznamenalo studium medicíny. Nejednalo se přitom o žádného od světa odtrženého vědce. Během prusko-francouzské války se Koch přihlásil jako dobrovolník do zdravotní služby – mimochodem, totéž ve stejné době učinil i jistý Friedrich Nietzsche, jeden z největších filosofů v dějinách lidstva.
Ale vraťme se ke Kochovi. Po válce, v 70. letech, trápila venkov sněť slezinná neboli antrax. Robert Koch ve své doslova podomácku zřízené laboratoři začal tuto nemoc zkoumat a experimentálně jako první prokázal, že se jedná o nákazu. Na základě svých výzkumů stanovil prevenci proti sněti a postuloval slavné Kochovy postuláty. Ty definují 4 podmínky, při kterých lze daný mikroorganismus prohlásit za původce nakažlivé choroby.
Na začátku 80.let přichází další úspěch Robert Koch objevil Mycobacterium tuberculosi, bacil, který způsobuje tuberkulózu a kterému se občas podle jeho objevitele přezdívá Kochův bacil. Zároveň znovu navrhnul způsob, jak této nákaze předcházet. Jednalo se o skutečný přelom, protože tuberkulóza evropské obyvatelstvo doslova decimovala. S výzkumem této nemoci ovšem souvisí i nepříliš zářná kapitola Kochovy kariéry. Ve snaze dodat na trh co nejrychleji vakcínu, přišel Koch s tuberkulinem. Pokusy, které mu měly předcházet, však z velké části neudělal nebo nedokončil a výsledky proto zfalšoval. Tuberkulin pak začal některé jedince zabíjet ještě rychleji, než sama tuberkulóza – Koch totiž kvůli svému podvodu nezjistil, že lék může vyvolat smrtelné alergické reakce.
Ještě během své práce na tuberkulóze objevil Robert Koch, tentokrát v Egyptě, virus způsobující choleru, další tehdy obávanou nemoc. Kromě toho zkoumal i spavou nemoc, malárii nebo malomocenství. Na základě své rozsáhlé práce a skvělých výsledků obdržel Robert Koch roku 1905 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
Kochovy postuláty platí dodnes. Jeho zásady prevence rovněž. Tuberkulin, se kterým zažil tento vědec pouze zklamání, má dnes také využití – zjišťuje se jím přítomnost protilátek proti tuberkulóze. Během svých výzkumů začal využívat barvení mikroorganismů a přišel na způsob, jak bakterie pěstovat v živných půdách. Robert Koch tak položil základy, na kterých stojí i bakteriologie 21.století.

Vysíláno v Planetáriu č. 19/2010, 8. - 14. května.

Rubrika Historie vědy se vysílá každé druhé Planetárium v měsíci.