Říkali mu, že si najde ženskou a bude pracovat ve fabrice. Patrik Bartko se ale držel svého snu stát se muzikantem
Od dětství snil, že bude známým muzikantem. Pilně trénoval své kytarové umění, a to i proto, že se Patrik Bartko narodil do muzikantské rodiny, kde se hrál jazz a blues. Jak sám říká, tradiční romskou hudbu moc neposlouchá. Patrik už osm let spolupracuje se skladatelem a zpěvákem Markem Ztraceným, kterého si váží jako člověka a muzikanta.
Patriku, vy jste od začátku chtěl hrát na kytaru, nebo vaše rodina chtěla, abyste hrál na jiný hudební nástroj.
“Když mi bylo pět nebo šest let, přinesl táta kytaru. Já chtěl být odmala muzikant. Ve čtrnácti jsem měl až deprese, že nebudu slavným muzikantem. Strašně jsem tím žil. Dnes to ale vidím jinak. Slavný nejsem, ale hraju s českým slavíkem a muzikou se živím. Tenkrát mi to ale nikdo nevěřil. Říkali mi, že si najdu ženskou a půjdu pracovat do fabriky.”
Vám se splnil sen tím, že jste začal profesionálně hrát. Hrajete dokonce s Markem Ztraceným. Co to pro vás znamená?
“On je ten, kdo na sobě maká, má talent, dělá písničky a má co říct. To je u hitmakerů zásadní, mít co dát. A když Marek dřel, byl jsem toho součástí a hodně jsem se od něj naučil. Jak vypadat na pódium, jak se hýbat. Bral mě do studií k nejlepším českým producentům. Pro mě obrovská zkušenost.”
“Frontman je vždycky o něco dál než ostatní. A také je těžké být dál než ostatní kapely. Marek jednou přišel na zkoušku s tím, že bychom mohli dát jako intro Nedvědy. my ostatní jsme tomu moc nevěřili. Jenže pak přišel první koncert, my nachystaní, pustilo se intro - a všichni začali zpívat. Od té doby říkám, že cokoliv, co Marek udělá, má smysl.”
Vy jste s Markem velmi dobří kamarádi…
“My jsme rodina.”
Rodina dokonce! Co bylo nejtěžší na tom, když vám řekli, že budete hrát s Markem Ztraceným?
“Asi zapadnout. A dřít. Když jsem přišel do kapely, musel jsem dokazovat, protože jsem Rom. To je všude. Až poslední dva, tři roky, když vidí, že jsem pořád s Markem, mám víc otevřené dveře než kdykoliv předtím.”
“Ze začátku jsme se s Markem moc nemuseli. myslím si, že jsme si nepadli do oka. Hlavně já měl jiný chování než teď. Byl jsem nezkušený a v jeho očích ne až tak dobrý. Myslel jsem si, že si budu jako mistr světa hrát po svém a ne to, co bylo potřeba.”
Byl jste tím Romem, který chtěl hrát blues, jazz a tvrdil, že je dobrý kytarista?
“to ne. Spíš jsem chtěl dát sólo, ale neměl jsem zkušenosti. Nechápal jsem jejich srandu. Původně jsem u nich jenom hostoval, než najdou kytaristu. Po roce se to zlomilo, zafungovala chemie, já se začal víc snažit a najednou jsme se začali mít rádi.”
Kolik vám bylo let, když jste začal s Markem hrát?
“Před osmi lety. Dvacet tři.”
Související
-
Je fajn slyšet, že jsou lidé rádi, že mezi Romy jsou lidé jako já, říká kytarista Patrik Bartko
Na kytaru začal Patrik Bartko hrát v 6 letech. Dnes hraje v kapele Marka Ztraceného a ve volných chvílích ve své vlastní kapele Patrik Bartko Experience.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
