Replikami starověkých nástrojů se studenti a vědci z UJEP pokusili napodobit umění dávných Etrusků
Polka, dvojšpic nebo teslice - nástroje, které důvěrně znali starověcí Etruskové. Teď se s nimi na vlastní kůži učili zacházet také studenti ústecké univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
Chtějí přesně určit, jakým nástrojem a jakou metodou Etruskové vápenec opracovávali. Používají k tomu trasologii, což je původně kriminalistický obor, který se zabývá zkoumáním stop. A díky tomu se jim daří vyvrátit i některé historické mýty.
„Oni si nejdřív narýsovali linku, kde chtěli ten kámen srovnat, a pak ho takto srazili směrem dovnitř,“ komentuje opracování zhruba stokilového kvádru vysokoškolský učitel Michal Cihla.
Jedna z prvních studentek si nasadila rukavice a štít a jde opracovávat pískovec. „Je to velmi snadné, ale věřím, že tím těžším kladivem to půjde líp než tím dřevěným,“ hodnotí své první kamenické zkušenosti studentka Tereza Florianová.
Replikami starověkých kamenických nástrojů se studenti a vědci pokoušejí napodobit techniku dávných Etrusků. Experiment popisuje docent Martin Trefný: „Použili jsme trasologickou metodu, což je původně kriminalistická metoda. Ta dokáže říci, co která stopa znamená, tedy který nástroj ji způsobil.“
Stopa prozradí, jak ten blok byl odtržen, odtěžen v lomu. Jakým způsobem byl opracován, jaké nástroje při tom byly použity. Jestli to byl nástroj, s kterým se rozmachujete v ruce nebo naopak jestli to byl nástroj, který držíte v ruce a boucháte do něj,“ doplňuje Trefný.
Díky podobným trasologickým experimentům se vědcům podařilo vyvrátit některé historické mýty. Italští historici se například domnívali, že Etruskové kámen v lomu řezali. Docent Martin Trefný s kolegy ale tento fakt vyvrátili.
„Řezat kámen jde, což o to. Některé měkčí kameny samozřejmě, vápenec také, ale v tomhle případě jsme zjistili, že to rozhodně tak nebylo. Ty kvádry byly extrahovány pomocí teslice a pak odtrhávány,“ shrnuje historik.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
