Renáta Štulcová - litoměřická spisovatelka

V pondělí 10. srpna jsme si s naším hostem povídali nejen o knížkách... Pokdu jste povídání v našem vysílání neslyšeli, máte příležitost to napravit a poslechnout si jej v přiloženém audiozáznamu nebo si jej i přečíst zde. Tak příjemný poslech či počtení!

Eva Bucharová, moderátorka: Naším hostem na Českém rozhlase Sever je dnes dopoledne paní Renata Štulcová, dobrý den.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Dobrý den.

Eva Bucharová, moderátorka: Učitelka z Litoměřic. Máme prázdniny, co děláte o prázdninách, paní učitelko?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: O prázdninách píšu knížky, protože o školní rok se to pak nedá stihnout.

Eva Bucharová, moderátorka: No a tím pádem jste vyzradila vlastně ten důvod, proč jste dnes tady. My se nebudeme učit, my se budeme bavit o knížkách pro děti, které píšete. Já už jsem posluchačům před desátou hodinou říkala, že s vámi zavítáme do světa pohádek, do světa legend, zároveň historie, zároveň fantasy, zároveň i tak trošku do světa detektivek a napětí, To všechno vy ve svých knížkách pro děti, zdůrazňuju, vlastně shrnujete. Takže mohly bychom v tuhle chvíli říci, o čem vlastně píšete, když tohle všechno vaše knížky obsahují?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Tak já jsem začala psát nejdříve o problému, který mne zajímal, když jsem byla malá, proč se Slované dostali do Čech, to byla první věc a napsala jsem o tom trilogii Nemetonburk a další knížka, která vyšla čtvrtá, ta vyšla na jaře, ta se jmenuje Růže a krokvice a tam jsem zase psala o největším tajemství českého království, které řeší mladý princ Václav, pak Král Karel IV. ... Václav IV., jeho ...

Eva Bucharová, moderátorka: Ano.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Jeho otec Karel IV. a učni stavitele Petra Parléře. Je to knížka pro mládež, je to knížka plná mladých lidí, dětí a je to vlastně zároveň jakási, není to přímo historická kniha, protože já nejsem historik, ale je to ...

Eva Bucharová, moderátorka: No, ale přesto se historické postavy ve vašich knihách objevují.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Ano, ano a samozřejmě vždycky k tomu nastuduju spoustu materiálu, aby to působilo jako pravda, ačkoli je to fantazie.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak my se o těch knížkách budeme bavit, určitě se zmíníme o tom Nemetonburku, určitě se zmíníme i o nové Růži i krokvici. Vy se vlastně celý život pořád učíte, něco studujete, abyste mohla to v knížkách použít, své vědomosti, nicméně už vaše studia jsou taková rozmanitá. Vy jste studovala matematiku, geografii, dokonce angličtinu.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Ano.

Eva Bucharová, moderátorka: Co ještě?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Ne, jenom tyhle tři věci, ale mne zajímalo vlastně všechno. Když jsem pak šla na vysokou školu, tak jsem si těžce vybírala. Kdyby možná už byla nová doba, tak jsem si vybírala ještě hůře. Takhle jsem nakonec si vybrala nejdříve tu matematiku, protože bylo snadné se tam dostat bez nervů, protože oni brali a tak jsem byla přijata lehce a myslela jsem si, že se nebudu muset učit, když budu studovat matematiku, že to jde samo. Nešlo to tak samo, ale chtěla jsem studovat zeměpis, tak jsem studovala geografii, no a nakonec angličtinu, protože já jsem vždycky toužila se učit jazyky. jenže za doby, kdy já byla dítě, tak se to moc nedalo, dneska těm dětem to přeji, protože to je super věc, že se můžou učit jazyky tolik, no a nakonec se mi povedlo vystudovat i tu angličtinu, ale i literaturu.

Eva Bucharová, moderátorka: No, tak to jste opravdu všestranná žena. Navíc jsem se tady dozvěděla, že si děláte i sama své vlastní internetové stránky, takže vaše aktivity nekončí ani tím spisovatelstvím. Já jenom posluchačům řeknu, že pokud by měli zájem se na ty vaše stránky podívat, že jsou velmi jednoduché www.renatastulcova.cz a že tam jsou zajímavosti nejenom o vás samotné, ale vlastně i o knížkách a o besedách, které děláte třeba pro děti a pro mládež. Ty jsou taky velmi zajímavé. My se tady na zkoušku určitě dnes dopoledne nějakou malou besedu uděláme. No a teď si můžeme dát písničku, a pak se už vrhneme do některé z vašich knih, do některého z vašich příběhů.

písnička

Eva Bucharová, moderátorka: Posloucháte Český rozhlas Sever. Já jenom připomínám, že naším hostem je dnes Renata Štulcová, Litoměřická učitelka, spisovatelka a že píše knížky pro mládež, pro děti. Já bych teď trošku přeskočila asi tu vaší úspěšnou trilogii Nemetonburk a věnovala bych se té vaší nejnovější knize, která se jmenuje Růže a krokvice. Růže, tak to všichni víme, co to znamená, co to je krokvice, to už asi bude horší.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: No, krokvici znají lidé, co se živí stavitelstvím. Krokvice je pravoúhlý trojúhelník, dneska, kdybych to chtěla jako popsat, tak každý si možná vzpomenete na trojúhelník s ryskou velký dřevěný, co se používal ve škole a kdyby se z toho vybrala ta střední příčka, jak se tam drží ten trojúhelník a místo ní se tam dal provázek s olovnicí, tak to byla pomůcka, to byla krokvice, kterou používali stavitelé ve středověku na stavbu veškerých katedrál a veškerých staveb. Bez toho by to nepostavili. My máme dneska ty vodováhy, ale oni neměli vodováhy, takže krokvice byla.

Eva Bucharová, moderátorka: Snad moc neprozradíme a nevyzradíme, když řekneme, jak důležitou roli hraje růže a krokvice v téhle knížce.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Vůbec ne. Ta krokvice je vlastně symbolem bratrstva, které zakládají mladí kluci, učni Petra Parléře, protože potřebují vyřešit problém. Já jsem vlastně, když jsem tu knížku vymýšlela, tak jsem si říkala, oni, když mne napadlo, že to budou učni Petra Parléře a že to bude mladý princ Václav IV., to je pro děti takové působivé tam mít tyhle postavy, tak jsem si říkala, tak ti mladí lidé musí něco vyřešit a napadlo mne právě to tajemství veliké, a pak jsem si říkala, no a bratrstvo musí mít název, a pak jsem si říkala, no, krokvice, pro ty kluky to nejdůležitější, jako je pro děti ve škole při rýsování ten trojúhelník, takže bude "bratrstvo krokvice" a růže, růže je tam vlastně symbolem, jednak je to, jednak je tam písnička, objevená písnička Dorotky, to je jedna z hrdinek, protože ten příběh je i zamilovaný, a pak je ta růže taky symbolem vlastně bratrstva a je to symbolem mlčenlivosti a objevuje se až na konci.

Eva Bucharová, moderátorka: Hm, hm, tak vy jste teď tady jmenovala několik historických postav, nicméně ta knížka, jak jsem se já dočetla na internetu, je přirovnávána i k Šifře Mistra Leonarda, čili je to i detektivní a napínavý příběh. Myslíte si, že je to třeba knížka, která zaujme i dospělého člověka, když je to určené pro děti?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: No, já jsem si původně myslela, že ne, že to, že to dospělé, že to dospělí nebudou brát, ale nakonec jsem zjistila, když to přečetli známí kolem mně, že je to naprosto vzalo, až dokonce i naše paní zástupkyně na mne čekala, protože si ji přečetla, kupovala ji pro vnučku a vrhla se mi kolem krku, že je to úžasný. Já se tady takhle chlubím, to není možné, ale já jsem byla ráda, že ta knížka tím pádem i dospělému dokáže něco říct.

Eva Bucharová, moderátorka: Hm, takže i detektivka, i napětí tedy tam je, i trochu té historie. Do kterého období se vlastně s tou knížkou Růže a krokvice posuneme?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Přesně do Vánoc 1375 a poslední pak scény, poslední dvě kapitoly se odehrávají vlastně kolem svatého Jana 1376.

Eva Bucharová, moderátorka: Hm, knížka vyšla nedávno, někdy na jaře?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Vyšla koncem dubna.

Eva Bucharová, moderátorka: Takže na jaře, hm.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Takže je v prodeji, je vlastně tak čtyři, tři měsíce, takže ...

Eva Bucharová, moderátorka: Já, když se na ni dívám, tak je docela tlustá.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Ono to jenom působí, ona není, ve skutečnosti je to nejtenčí kniha, kterou jsem kdy napsala, ale jsou, je tam krásné písmo, to písmo vybíral pan Karlas, to je vynikající český typograf, vlastně možná ten jeden z nejlepších, to písmo je i přiměřeně velké, aby si člověk nezničil oči, když čte, a pak je ta knížka dělaná na krásném papíře, takže to všechno udělá z té knížky trošku "bichli", ale není to uměle zvětšené, jako dneska se to dělá často, že si koupíte cihlu a máte ji za dvě hodiny přečtenou.

Eva Bucharová, moderátorka: Je to knížka krásná i na podívání právě s ilustracemi, jsme nezmínili ještě paní Renátu Fučíkovou, takže i na podívání je opravdu krásná. Jak dlouho jste ji psala?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Já jsem ji psala ..., ono to je zvláštní, já vždycky tu knížku musím nejdřív vymyslet, co tam bude a kdo tam bude a kdo tam bude účinkovat a všechny detaily, a to někdy trvá i dva roky. To si člověk s sebou nosí prostě jako, jako takovou věc, že já tím vlastně vyzdím starosty třeba, já tím pádem nepřemýšlím nad svými starostmi třeba a přemýšlím nad knihou a po těch dvou letech, pak když jsem měla, když byl čas, tak jsem sedla a trvalo mi to tak pět měsíců, protože já píšu jenom, když je čas, opravdu místo televizního vysílání třeba večer a tak. Takže ta kniha vlastně, ten její zrod je dlouhodobý - napřed vymyslet, a pak napsat.

Eva Bucharová, moderátorka: Dobře. My si budeme s paní Renatou Štulcovou povídat o historické fantasy i dál, ale teď si na Českém rozhlase Sever zase chvilku oddychneme při písničce.

písnička

Eva Bucharová, moderátorka: No a my si teď budeme povídat s mým hostem, paní Renatou Štulcovou, jak jí hezky nevyšel plán na spisovatelský důchod.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Já jsem plánovala, že budu psát knížky až v důchodu, protože jsem si říkala, že člověk jako spisovatel musí mít nějaké zkušenosti, něco zažít, aby ty různé věci pak nějak do těch knížek dostal, a když jsem byla jednou na kurzu jazykovém, když jsme se připravovali na učitele učitelů angličtiny, to je ještě takové vyšší vzdělání, tak mi tam jedna paní učitelka říkala: "No, ale to až budeš psát ty knížky v důchodu, tak si představ, že než ti je vezmou v nakladatelství, tak umřeš. To trvá 10, 15 let třeba i!" Já jsem si říkala, no, to je ... něco na tom je.

Eva Bucharová, moderátorka: Musím začít.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Musím začít. A tak jsem si říkala, a tak začnu! Protože jsem to plánovala od dětství a tak jsem, jak jsem si řekla "začnu", tak jsem druhý den věděla, jak bude vypadat hrdina první knížky, a pak už ono se to začne nabalovat samo. Když člověk popustí tu fantazii a nechá, dovolí prostě těm příběhům přijít, tak přijdou.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak vy jste to teda vzala pěkně z gruntu, že jste hned vlastně to svoje první dílo zpracovala ve formě trilogie. Jmenuje se to Nemetonburk - tajemství ze slovanských dob. Takže mohli bychom zase přiblížit posluchačům, o čem tahle trilogie je?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Tak já jsem vždycky milovala Staré pověsti české a miluju je dodneška. To je moje kniha mého srdce, bych řekla, bohužel už tam není ...

Eva Bucharová, moderátorka: Ano, už jste v anketě tímto pádem ale.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Ano a já jsem si ji vybrala, tu knížku jsem si našla sama doma, babička mi ji dala a já jsem prostě, když jsem ji začala číst, tak jsem zjistila, že opravdu tuhle knížku můžu číst dokolečka. Je to vlastně jedna kniha, kterou já můžu číst třeba třikrát za rok a pokaždý tam něco najdu, co jsem nevěděla a nevadí mi, že je tam složitý jazyk. On zas tak složitý není, ale člověk nesmí být líný, když čte.

Eva Bucharová, moderátorka: Hm, takže to byla vaše inspirace?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: A já jsem vždycky si říkala ... ano, právě, co bylo předtím, než tam začne vyprávět Jirásek ten nádherný úvod, tak co bylo předtím, než teda ti Češi, ten Čech a ten Lech se sem vydali. Já jsem si vždycky říkala, tak odněkud museli přijít, ti Češi mají rádi svůj domov, tak jen tak z domova neutečou, když teda někdo jim řekne: "Jo, tam za kopcem je lepší země." Tak jsem nad tím pořád přemýšlela při dějepise, nikdo mi nebyl schopen odpovědět samozřejmě. To my tyhle věci už nevíme. Tak jsem si říkala, tak já o tom napíšu knihu a napsala jsem ji způsobem takovým trošku nezvyklým tu trilogii, trilogie je to proto, že se to nevešlo do jedné. Ona ta knížka má strašně moc stránek dohromady, kolem 900 normostran, a to by ..., takovou "bichli", kdyby dítě vidělo, tak ji číst nebude.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak se lekne a uteče.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: No a tak z toho vyšla trilogie a vlastně je to psané způsobem, že dnešní hrdinové, dnešní děti, postupně se jim rozšiřuje vědomí, postupně pronikají do toho, jaký byl ... jak žily v minulých dobách, až se dostanou vlastně do toho, jak putovaly s těmi Slovany sem a ten důvod, proč sem putovaly. Takže je to takové zvláštní, že na začátku nikdo z čtenářů netušil, kam se dostane ve třetím díle ... vůbec. To si mysleli, že budou pořád na nějakém hradě, ale ono to pak už na hradě vůbec nebylo.

Eva Bucharová, moderátorka: No a vlastně je to taky literatura tedy z té oblasti fantasy.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Já vůbec ... já tenhle termín, já jsem ... nějak ho ... tím, že jsem studovala tu anglickou literaturu, tak samozřejmě, že jsem o něm věděla. Já ale miluju pouze Tolkiena a ten zbytek, to je takové, někdy jsou to pěkné knihy a někdy je to hrůza ta fantasy, tak jsem sama tohleto psala spíš stylem mytologie. Já ani Tolkiena bych nezařadila mezi fantasy, protože když na něj koukám z hlediska třeba toho, co vím o geologii, co vím o právě mytologii, tak ten Tolkien to psal celkem, celkem reálné věci tam popisoval. Zabalil je do takového pohádkového hávu, že v tom nehledáme to, co tam asi on chtěl dát. Tak já jsem právě ten Nemetonburk taky napsala způsobem spíš jako mytologickým. Tam je spousta věcí ze slovanských dob, ze starých dob. Musela jsem taky to nastudovat, to jsem neznala vůbec a za těch šest let, co jsem to psala po těch večerech a co jsem to studovala k tomu, jsem se dozvěděla tolik věcí, jako kdybych prošla nějaká slovanská studia a jsem moc ráda, že jsem to prošla. Teď leccos, jenom na něco kouknu a už vím, že to pramení z historie a že je to odtamtud a odtamtud.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak a nás bude zajímat, co na Nemetonburk děti a to si řekneme po písničce.

písnička

Eva Bucharová, moderátorka: Na Českém rozhlase Sever nám dohrála a dozpívala kapela Žlutý pes, no a já si můžu s mým dnešním hostem povídat dál o knížkách a jenom připomínám, že z Litoměřic k nám přijela na návštěvu učitelka a hlavně spisovatelka Renata Štulcová. Budeme probírat vaši trilogii Nemetonburk - tajemství ze slovanských dob, což je knížka, jak už jsme tady říkali, trošku historie, trošku napětí, trošku toho fantasy a je to knížka záhadná a hádanková. Takže co na ní děti?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Děti, když se jim dostane do ruky, tak sama jsem zažila, že opravdu ji čtou, vydrží u ní, i když je dlouhá, tak ty knížky jsou opravdu napěchované textem, a potom reagují, takže opravdu dostávám e-maily denně od dětí, dokonce děti píšou i fiktivním hrdinům na jejich fiktivní webové stránky a děti se ptají na ledacos, co v těch knížkách je, tak třeba chtějí vysvětlení a já jim to vysvětlím, protože to vysvětlení je v knížkách. Ono to tam je vždycky uložené, tak já jim zase píšu zpátky čísla stránek, kde si najedou vysvětlení a oni mi zpátky píšou: "Jo, už jsem to pochopil, je to dobrý a je to takhle a takhle ..." a tak já zase píšu: "Ano, pochopil jsi to dobře." Takže děti ty knížky mají rády a když se jim opravdu dostane do ruky, tak je udrží na dlouho, protože jsou to dlouhé knihy.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak vy dokonce i s dětmi aktivně besedujete o svých dílech a ta beseda je taková zvláštní, protože tam prý kreslíte nějaké labyrinty nebo nějaké obrázky.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Já jsem si, já jsem si právě říkala, když jsem začínala jezdit na besedy, že jenom takhle, že si tam sednu a začnu něco vykládat, to ty děti unudím, že jo, to tam usnou. Zvláště, když ne všechny samozřejmě tu knihu mají přečtenou, a protože jsem při té angličtině studovala dramatickou výchovu anglickou, tak jsem si vzpomněla, že jsme se učili leccos, co by se dalo udělat navíc a tak ..., protože celá ta kniha začíná labyrintem, tak jsem se rozhodla, že vlastně ty děti by ty labyrinty se mohly naučit kreslit. Je to věc velice jednoduchá. To by člověk neřekl, jak strašně jednoduchý je nakreslit labyrint, takže první věc je, že ty děti se naučí kreslit labyrint, musejí chodit, na besedy přicházejí se sešity a s tužkami už, to už předem mám domluvené vždycky s knihovnicemi, a potom, když už mají ten labyrint, tak jsou, tak v tu chvíli je to vtáhne do děje, protože ty labyrinty jsou pro děti opravdu něco velice tajemného, pak už krásně se mi předčítá dětem z kapitol právě o tom labyrintu, o tom, jak hrdinové putuj labyrintem, tak ty děti pak visí už na mně, když mluvím. No a nakonec, když už máme po labyrintu, tak ještě s dětmi hraju scénky z té knihy, aby bylo veselo a aby si ty děti tu knížku prožily samy. Takže si pak někdy říkám, že ..., takže pak ty děti reagují, že opravdu si ji nakonec třeba i šly půjčit do té knihovny, nebo si ji i sehnaly, rodiče dají peníze, tak si ji šly koupit, takže ... a ta beseda je živá, ta beseda není taková, že bych tam seděla já a něco vyprávěla a ony se pak přihlásily a zeptaly se, jestli píšu na počítači nebo rukou.

Eva Bucharová, moderátorka: Hm, co vy sama jste četla, když jste byla malá?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Já jsem četla úplně všechno a dodneška čtu naprosto všechno. Já čtu prostě od Harlekýnů, od červený knihovny, až po vědecká díla, až po knihy Umberta Eca. Úplně všechno, ale jako dítě jsem milovala ..., první, co jsem začala, tak vlastně jsem začala, když se to tak vezme, verneovkama, to jsem ... nějak mne zaujaly, byla jsem malinká a člověku, když je těch osm, sedm a půl a v té knihovně mne zaujaly, jak jsou staré, tak jsem si je přinesla, no a potom jsem už šmejdila doma, co máme my tam a babička my věnovala Staré pověsti české, ještě předválečné vydání a Babičku. Teď to zní asi zvláštně, ale já jsem prostě ty knížky přečetla ve věku osmi let poprvé, naprosto jsem byla nadšená a dodneška nechápu, možná, že chápu, protože když se tyhle knížky, jako je Staré pověsti české, doporučí povinně a když se doporučí Babička povinně, tak už ta povinnost je znechutí.

Eva Bucharová, moderátorka: Hm, to vzbuzuje odpor, hm, hm.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: A já jsem tyhle knížky četla velice ráda, takže pak jsem ty Staré pověsti české, ty jsem četla pořád dokola, pětkrát, šestkrát za rok a k tomu jsem dávala všechny možné dobrodružné, verneovky, sci-fi jsem četla, fantasy tenkrát u nás nebyla, asi bych četla fantasy, kdyby tady byla hodně, četla jsem Čtyřlístek taky hodně, to zná každý, no a dívčí literaturu, prostě, na co jsem v knihovně narazila, to jsem přečetla.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak já vám určitě udělám radost, protože v té anketě "kniha mého srdce" je Babička hned na druhém místě, takže ...

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Jo, tak to je krásný!

Eva Bucharová, moderátorka: ... je asi v srdcích mnoha čtenářů.

písnička

Eva Bucharová, moderátorka: Tak moje povídání s litoměřickou spisovatelkou Renatou Štulcovou pomalinku končí. My jsme tady teď listovaly knihami Růže a krokvice a taky Nemetonburkem. Nicméně vy už máte v hlavě další dílo. O čem to bude, nebo o kom to bude?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: To další dílo jsme ... "dílo", to je hezké slovo, ta knížka se bude jmenovat Mojmír - cesta pravého krále a možná, že už někoho napadá, když se řekne Mojmír, že to tedy není prasátko od Vavřince, od kocoura Vavřince, ale je to moravský král, kterému se říká normálně "Ječmínek", tak my jsme vymysleli, to není jenom moje dílo, ale malířka, která mi malovala Růži a krokvici, paní Fučíková, měla výstavu na Moravě a tam, když projížděla, tak najednou jí secvakly dohromady čtyři pověsti a vymyslela jakousi linii, příběh cesty krále Mojmíra od toho kluka, který se narodí v ječmeni, až po to, jak se stává vlastně věčným králem. Takovou ... opravdu ty základní čtyři body vymyslela a poslal mi je v e-mailu. Já jsem zajásala, protože jsem si říkala, tohle je ale naprosto úžasný, teď jsem to napěchovala postavami, dějem a celé léto píšu, píšu, protože ona to bude muset nailustrovat, aby to nakladatelství mohlo vydat a vydá to vlastně v březnu, mělo by to vyjít v březnu roku 2010, jako veliká fantasy pro české a moravské hlavně děti. Takže pořád jenom píšu a píšu.

Eva Bucharová, moderátorka: Takže vy jste v paní Fučíkové našla opravdu spřízněnou duši?

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Ano, nikdy bych to nečekala, že vlastně paní výtvarnice dokáže, kromě malování, protože ona maluje nádherně, ještě opravdu vymýšlet věci. Ona je velice vzdělaná a také výborný kombinátor, takže naprosto úžasnou věc vymyslela, já bych to sama nevymyslela, to jsem řekla rovnou, to všude říkám rovnou, že tohle by mne nikdy nenapadlo. Vždycky mne zaujala ta pověst ve Starých pověstech českých, připadala mi taková nedořečená, taková krátká, ale tohleto, co ona vymyslela, ty první čtyři věci, ty jsou prostě geniální.

Eva Bucharová, moderátorka: Tak my už vás nebudeme déle zdržovat od psaní. Děkujeme, že jste si našla čas nás navštívit.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Já děkuji.

Eva Bucharová, moderátorka: Hostem Českého rozhlasu Sever byla litoměřická spisovatelka, paní Renata Štulcová. Díky za návštěvu a někdy na shledanou.

Renata Štulcová, učitelka z Litoměřic, spisovatelka: Děkuji za pozvání a hezké léto.

Spustit audio