Procházka oblohou (únor)

V jeho centrální části, blízko tří hvězd Orionova pásu, vidíme i pouhýma očima plynnou mlhovinu M 42, místo zrodu velkých hvězd. Nedaleko nad ní odhalí silnější dalekohled nejznámější temnou mlhovinu B 33, které astronomové říkají Koňská hlava. Její obraz skutečně připomíná šachovou figuru koně. Podle staré báje doprovázejí lovce Orióna dva psi, velký a malý. No a právě spojnice jeho pásu nás dovede jednak k jihovýchodu, k souhvězdí Velkého psa s nejjasnější hvězdou oblohy vůbec - Síriem; na druhé straně pak k Malému psu s jasným Procyonem. Vpravo nad Orionem září souhvězdí Býka s nejjasnější hvězdou Aldebaranem. Krásné je seskupení otevřené hvězdokupy Plejády. Letos na podzim se můžeme těšit na zákryty jejích hvězd Měsícem. Téměř nad hlavou máme Vozku s jasnou hvězdou Capellou. Kousek níž jsou Blíženci s dvojicí jasných hvězd Castor a Pollux. Pro dobrou orientaci je výhodné spojit si jmenované hvězdy - tedy Capellu, Aldebarana, Rigela, Síria, Procyon, Pollux a Castor do mnohoúhelníku.
Prohlídku planet začneme u Merkura, který bude od poloviny února vidět na večerní obloze na západě. Venuše byla vůči Zemi 14. ledna v dolní konjunkci, v těchto dnech září ráno nad jihovýchodním obzorem. Načervenalý Mars je na obloze po většinu noci a zapadá nedlouho po půlnoci. Obří planeta Jupiter je viditelná v druhé polovině noci, zatímco jeho menší bratr Saturn je vidět po celou noc.
Z úkazů zaujme 6. února konjunkce Marsu s Měsícem, Mars bude o půlnoci asi půldruhého úhlového stupně od Měsíce. Ještě těsnější konjunkce nastane 18. února v sedm hodin ráno, kdy hvězda Spika bude asi půl stupně severně od Měsíce. Dokonce dojde k zákrytu, viditelný však bude mimo naše území. A ještě měsíční fáze: V první čtvrti bude Měsíc 5. února a v úplňku, tedy pozorovatelný po celou noc, 13. února. Poslední čtvrt nastane 21. února a nov, kdy Měsíc není vidět, 28. února.
Hezkou podívanou!

Miroslav Zimmer