Mravenci rodu Formica jako lékaři našich lesů a starověcí římští vinaři od Ochridského jezera

V úvodním přehledu zajímavostí si povíme, jak to ve skutečnosti bylo s údajným silným zemětřesením na Rokycansku, představíme vám prvního mayského astronoma a matematika, kterého známe jménem, zmíníme se o příspěvku českých vědců k misi sondy Hayabusa 2 při jejím průletu kolem planetky Torifune, vydáme se na kosmodrom Bajkonur, kde se při startu dalšího Sojuzu setkali šéfové americké a ruské kosmické agentury a prozradíme vám také, jaký experiment vyšlou do vesmíru brněnští vědci na palubě evropského raketoplánu.

Mravenci, lékaři našich lesů

Mraveniště druhu Formica truncorum, česky mravenců pařezových|foto:Jiří Tůma

Chodíte rádi do lesa, na výlety, na houby nebo třeba na borůvky? Pak si můžete své cesty zpestřit sledováním a počítáním lesních mravenců, kteří jsou právě teď velmi aktivní. Nemá pochopitelně smysl počítat jedince, těch jsou po lesích miliardy – objevovat a počítat mravenčí kupky je ale možné. O jejich výskytu pak můžete napsat vědcům, kteří se výzkumu lesních mravenců věnují. Cílem celoevropského projektu MonitAnt je nejen rozšíření našich dosavadních znalostí o lesních mravencích. Každý, kdo se do výzkumu zapojí, přispěje svým dílem i k jejich ochraně. Projekt MonitAnt je zcela konkrétně zaměřen na mravence rodu Formica v mírných a subarktických lesích Evropy. 

Mraveniště mravenců podhorních pod dohledem fotopasti|foto:Jiří Tůma

Kdo všechno je do projektu zapojen? O tom hovoří Jiří Tůma z Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích. Jakou roli mravenci v lesním ekosystému hrají? Na lesní mravence jsou navázáni i další živočichové; nejzajímavější z nich jsou symbionti, kteří bytují přímo v mravenčích kupách. Co je to za živočichy a jaký prospěch ze soužití s mravenci mají? Nebo naopak – čím je jejich přítomnost přínosná pro mravence? Z těch mají prospěch i některé druhy ptáků.

Starověcí vinaři z Ochridu

Vybírání střepů dna zásobnice ze základů zkoumaného objektu|foto:Petra Tušlová, Ústav pro klasickou archeologii, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

I v okrajové části římského impéria, v dnešní Severní Makedonii, pěstovali v prvních stoletích našeho letopočtu zemědělci v duchu římských tradic vinnou révu – a vyráběli z ní víno. Důkazy o tom přinesl rozsahem nevelký, ale důkladný mezinárodní výzkum pod vedením českých odborníků, publikovaný před časem v odborném časopise Environmental Archaeology. Hlavní autorkou článku je Petra Tušlová z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle jejích slov je tento výzkum důkazem, že i malý zásah do terénu může přinést zásadní poznatky, pokud se při něm vhodně propojí přírodovědné a humanitní obory.

Archeologický výzkum na lokalitě St. Petkina Niva v Severní Makedonii|foto:Petra Tušlová, Ústav pro klasickou archeologii, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Lokalita Sv. Petkina Niva, kde proběhl výzkum, který je předmětem výše zmíněné studie, se nachází v blízkosti Ochridského jezera. Petra Tušlová je aktuálně na dlouhodobém stipendijním pobytu v Athénách, a tak nám byl průvodcem druhý autor studie, Jaromír Beneš z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Archeologové na lokalitě odkryli základy nevelké kamenné stavby čtvercového půdorysu ze 3.-4. století po Kristu, v níž se našly zbytky čtyř nádob – zásobnic. Jedna z nich byla dokonce takzvaně in situ, tedy na původním místě. Jak bývají antické zásobnice velké, jak vypadají a kolik se do nich vešlo? Byla zkoumaná budova jen skladem, nebo přímou součástí vinařského provozu, kde se produkovalo víno z místních hroznů? A jak asi starověké víno z ochridské aluviální pláně, tedy rozsáhlé oblasti, tvořené říčními sedimenty, chutnalo? Když se skladovalo i vyrábělo v nádobách impregnovaných borovým dehtem?