Procházka oblohou (červen)

Pozorovatele potěší především stříbřitý pás Mléčné dráhy, který už září v plné kráse. V tomto pásu najdeme nad jihovýchodem výrazný orientační bod - už notoricky známý tzv. "letní trojúhelník", který vytyčují hvězdy Deneb v Labuti, Altair v Orlu a Vega v Lyře. Souhvězdí Labutě má tvar kříže, proto mu často říkáme Severní kříž. Prodloužená spojnice Vega - Deneb nás dovede k souhvězdí Herkula, které připomíná obrácené písmeno K. Vysoko na západní polovině oblohy stojí Arktur a další hvězdy Pastýře. Na jihu Mléčné dráhy nás zaujmou souhvězdí Štíra s červeným veleobrem Antarem a souhvězdí Střelce s množstvím krásných difúzních mlhovin. Z objektů hlubokého vesmíru stojí za zmínku nejjasnější kulová hvězdokupa severní oblohy M13, kterou najdeme na západní straně souhvězdí Herkula. V triedru ji uvidíme jako mlhavou hvězdičku 6. magnitudy a pokud jsou velmi příznivé pozorovací podmínky, tak i pouhým okem.
Z planet v červnu neuvidíme ani Merkur ani Venuši, která prochází jedním z nejdelších období neviditelnosti. To přesáhne 200 dní, zatímco za průměrných okolností je to kolem 70 dní. Nad obzorem bychom ji jako Večernici možná mohli spatřit až koncem září. 8. června bude nejdále od Země - téměř 260 miliónů kilometrů! Načervenalý Mars se nachází na večerní obloze, Jupiter, který vychází na jihovýchodě, má letos nízkou deklinaci a velmi špatné pozorovací podmínky. Druhý obr naší sluneční soustavy Saturn je na tom o něco lépe, nyní je vidět na obloze v první polovině noci, během léta se však přesouvá na večerní oblohu a podmínky se zhorší. Uran a Neptun jsou viditelné v druhé polovině noci, ovšem jen ve výkonnějších dalekohledech.
Na úkazy je červen mimořádně chudý. Zákryty a měsíční konjunkce se odehrávají v denním čase, nejsou tedy za normálních podmínek viditelné. A tak pro úplnost ještě měsíční fáze. 3. června je nov - Měsíc není vidět, 10. června bude v první čtvrti, 18. června nastane úplněk a 26. června je poslední čtvrť.
Hezkou podívanou !