Procházka oblohou

Jarní obloha je sice trochu skoupá na jasné hvězdy, vynahrazuje nám to však dobrou podívanou na galaktické kupy a galaxie. Orientaci na obloze začneme na severu u Velkého vozu. Spojíme-li přímkou k jihu jeho zadní kola, která tvoří hvězdy Dubhe a Merak, dostaneme se k souhvězdí Lva. Jeho nejjasnější hvězda Regulus leží na ekliptice. Prodloužíme-li oj Velkého vozu pomyslným obloukem k rovníku, najdeme v tom směru oranžově zbarveného obra v souhvězdí Pastýře - hvězdu Arktur. A pokračujeme-li v oblouku dále až pod rovník, nalezneme další jasnou hvězdu Spiku, která vévodí souhvězdí Panny. V tomto souhvězdí je velká kupa galaxií, z nichž některé jsou v dosahu amatérských dalekohledů. Pokud jde o samotnou Spiku, je vzdálená 275 světelných let a je asi osmkrát větší než naše Slunce, svítí ovšem jako 2300 Sluncí. Zmíněné tři hvězdy, tedy Regulus, Arktur a Spika, nám vytyčují tzv. jarní trojúhelník. Nad jižním obzorem pak najdeme protáhlé souhvězdí Hydry - nejdelší na obloze.
Jak jsou vidět planety?
Merkur se ukrývá v záři Slunce. Venuše, 2. května maximálně jasná, září na večerní obloze, koncem měsíce nízko nad severozápadním obzorem, a zapadá před půlnocí. Mars najdeme za soumraku na jihozápadě vlevo nahoře od Venuše. Dělí nás teď od něj více než 300 milionů kilometrů. Jupiter září většinu noci na východě. Saturn je na večerní obloze v Blížencích nad Orionem.
Květen není příliš bohatý na úkazy; vynahradit by nám to mělo už 4. května úplné zatmění Měsíce, které uvidíme - samozřejmě bude-li dobrá viditelnost - v téměř celém průběhu i u nás. Měsíc vyjde ve 20 hodin a 12 minut SELČ, tedy v době, kdy již bude kotouč tělesa procházet polostínem. Do plného zemského stínu vstoupí Měsíc ve 20 hodin a 48 minut a v tomto okamžiku začne částečné zatmění Měsíce. K pozorování je třeba mít nerušený výhled na východní obzor, neboť Měsíc bude krátce po východu, a tedy poměrně nízko nad obzorem. Přesně ve 21.52 SELČ se Měsíc ponoří do zemského stínu celý a začne úplné zatmění Měsíce, které bude trvat plných 72 minut. Největší fáze zatmění nastane o půl jedenácté.
Potěšit by nás měl i průchod komety C/2001 Q4 NEAT. 7. května bude jen 48 miliónů km od Země, tzn. že by měla dosáhnout 2. hvězdné velikosti. K dalším zajímavým květnovým úkazům patří až 22. května večer konjunkce Saturnu s Měsícem a o den později konjunkce Měsíce s hvězdou Pollux. Podobně se 3. června v konjunkci s Měsícem ocitne hvězda Antares.
A na závěr pro úplnost ještě měsíční fáze. 4. května je Měsíc v úplňku, 11. května v poslední čtvrti, 19. května v novu, tudíž neviditelný. 27. května bude Měsíc v první čtvrti a 3. června nastane opět úplněk.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Procházka oblohou se obvykle vysílá v rámci každého prvního Planetária v měsíci.

Na titulní stránku.