Procházka oblohou

Zvečera nalezneme na obloze ještě poslední zimní souhvězdí jako jsou Rak, Lev či Orion. Převažují však už jarní, nám dobře známá souhvězdí Panny, Pastýře a Severní koruny. K nim se pak přidávají další, např. nad jižním obzorem se táhnoucí souhvězdí Hydry, které je nejdelším a také plošně největším na obloze. Postoupíme-li k východu po spojnici hvězd Regulus a Spika, nejjasnějších hvězd ve Lvu a Panně, dostaneme se až k souhvězdí Vah.
Jak jsou na tom s viditelností planety? Merkur najdeme na začátku dubna večer nízko nad západním obzorem, v květnu už nebude vidět. Venuše svítí jako lampička vysoko na večerní obloze. 2. května dosáhne maximální jasnosti. Načervenalý Mars už nemá tak příznivé podmínky k pozorování jako v předchozích měsících, přesto je viditelný v první polovině noci, stejně jako Saturn. Největší planeta sluneční soustavy Jupiter je na obloze po celou noc.
Z úkazů zaujme 9. dubna ráno konjunkce Měsíce s hvězdou Antares. 19. dubna, kdy je Měsíc v novu, nastane částečné zatmění Slunce; u nás bohužel nebude viditelné. 21. dubna večer se můžeme těšit na maximum meteorického roje Lyrid. Průměrná hodinová frekvence je kolem 10 - 15 meteorů, astronomové však uvádějí někdy až 600 meteorů při ostrém maximu. 23. dubna se ocitne v konjunkci s Měsícem Mars. Planeta bude asi půldruhého úhlového stupně jižně od našeho souputníka a nedaleko se budou nacházet i další zajímavé objekty noční oblohy - Saturn, Venuše a hvězda Aldebaran. 4. května nás čeká úplné zatmění Měsíce, viditelné v podstatné části průběhu i na našem území. Měsíc se začne zatmívat už v 19 hodin 48 minut, ze stínu vyjde 11 minut po 23. hodině středoevropského času.
Pro úplnost ještě měsíční fáze. 12. dubna bude Měsíc v poslední čtvrti, o týden později v novu, aby se pak do první čtvrti dostal 27. dubna. Další úplněk nastane 4. května.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Procházka oblohou se obvykle vysílá v rámci každého prvního Planetária v měsíci.

Na titulní stránku.