Procházka oblohou

Vysoko nad obzorem najdeme souhvězdí královny Cassiopeiy ve tvaru dvojitého W. Nedaleko od ní se nalézá její královský manžel Cefeus a kousek dál, pod Cassiopeou, nám již známé souhvězdí Andromedy, podle mytologie dcery obou královských rodičů. Nad východem se objevuje souhvězdí Blíženců s nejjasnějšími hvězdami Castorem a Polluxem. Od Blíženců směrem k obzoru se pak rozpíná nádherný Orion. Vypadá na obloze jako letící motýl. Je to zřejmě jedno z nejkrásnějších souhvězdí v nadcházejícím zimním období. Nedaleko pak vychází Velký pes se Síriem (nejjasnější hvězdou severní oblohy vůbec) a Malý pes, v němž dominuje Prokyon, jedna z nejbližších hvězd. Kdyby byla ve stejné vzdálenosti jako naše Slunce, svítila by asi šestkrát jasněji.
A jak je to s viditelností planet? Merkur se ještě ztrácí ve sluneční záři. Venuši najdeme večer nízko nad jihozápadním obzorem, zatímco Mars nad jihem v první polovině noci. Jupiter vychází až po půlnoci nad jihovýchodem a je vysoko na ranní obloze. Saturn pak vychází už večer a viditelný je na noční obloze.
Na úkazy je letos listopadová obloha chudá. Dominantním jevem ovšem bude úplné zatmění Měsíce, které nastane 9. listopadu. Nás bude zajímat, že bude viditelné v celém svém průběhu i u nás. Jev začíná ve 2 hodiny a 7 minut SEČ a končí o půl třetí ráno. Maximální fáze zatmění nastává ve 2 hodiny a 18 minut. 13. listopadu lze očekávat konjunkci Měsíce se Saturnem a o pět dní později, 18. listopadu si Saturn vymění role s největší planetou naší sluneční soustavy, Jupiterem.
A ještě měsíční fáze. Úplněk bude právě v den zatmění, tedy v neděli 9. listopadu, v poslední čtvrti se Měsíc ocitne 17. listopadu a v novu pak bude náš souputník třiadvacátého. V ten den bude úplné zatmění Slunce, viditelné však pouze z Antarktidy.
Ať už budete kdekoli - příjemnou podívanou.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Procházka oblohou se vysílá v rámci každého prvního Planetária v měsíci.