Příběhy z kalendáře - Rudolf Scholz
Když se řekne českoslovenští piloti v britském královském letectvu, začne vám asi naskakovat řada jmen - třeba František Fajtl. Jenže českoslovenští piloti nemuseli být jen Češi nebo Slováci. Byli to i Němci.
Jednoho z nich si dnes připomeneme. Jmenoval se Rudolf Scholz a narodil se 10. února 1924 v Horním Litvínově. Jeho otec Karl Scholz byl přádelnickým mistrem a zároveň velkým antifašistou. Rodina proto musela na podzim 1938, poté, co české pohraničí bylo násilně připojeno k nacistickému Německu, uprchnout do vnitrozemí.
Po krátké zastávce v Praze zamířili Scholzovi do Velké Británie. Otec po nějakém čase získal práci a mladý Rudolf šel studovat na vysokou školu. Po roce skončil, začal pracovat jako mechanik a roku 1942 se hlásil jako dobrovolník do československého zahraničního letectva. Jenže - a o tom se u nás moc nemluví - v naší zahraniční armádě panoval velký nacionalismus a nedůvěra k Němcům.
Rudolf Schulz byl do letectva přijat až v červenci 1943. Po výcviku byl v listopadu 1944 zařazen k 311. bombardovací peruti jako palubní mechanik v hodnosti seržanta. Absolvoval řady operačních letů a osudným se mu stal až 10. duben 1945.
Zbýval necelý měsíc do konce války, když Rudolf Schulz vystartoval se svým bombardérem k rutinnímu hlídkovému letu proti ponorkám. Letadlo bylo plně naložené hlubinnými pumami - když se pár minut po startu z letiště ve Skotsku zřítilo k zemi a explodovalo. Tragédii způsobila drobná závada na ovládacích přístrojích. Pět členů posádky zahynulo na místě, mezi nimi i Rudolf Scholz. Tři muži přežili.
Rudolf Scholz byl pohřben v jihozápadní Anglii. Jeho rodiče navíc ve válečných letech ve Velké Británii přišli také o dceru, která zemřela v devíti let na zápal mozkových blan, a tak se po válce do Československa nevraceli. Matka zemřela v Anglii a otec se později přestěhoval do Německa. Na rodném domě v Litvínově byla Rudolfu Scholzovi v roce 1992 odhalena pamětní deska.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka