Příběhy z kalendáře - Karel Huss

Narodil se 3. ledna 1761 a jeho otec, mostecký kat Jan Pavel Huss, ho odmalička zasvěcoval do tajů léčitelství. Synovi vštípil i hluboké náboženské cítění, se kterým ke své neveselé práci přistupoval. V tehdejší době byl kat považován za méněcenného.

A tak se Jan Pavel Huss snažil v synovi podnítit zájem o vzdělání, aby nemusel převzít otcovu živnost a podřadné postavení ve společnosti. Jenže to prostě nešlo. Spolužáci se mladému Karlovi vysmívali pro jeho původ natolik, že Karel Huss z mostecké piaristické koleje utekl a po několika týdnech byl nalezen v Lounech. Musel zpátky domů. Na školu už se nevrátil, otec mu ale zajistil soukromého učitele a předával synovi znalosti z léčitelství.

Osudu se ale nevyhnul: otec jej vyučil řemeslu a nedlouho po patnáctých narozeninách vykonal Karel Huss svoji první popravu - oběsil v Mostě zloděje, odsouzeného za vykrádání kostelů. Coby tovaryš se vydal do světa na zkušenou. Nejprve do Drážďan a později za svým strýcem, který byl - jak jinak - katem v Chebu. Strýc byl už starý a tak mladý Karel převzal jeho živnost.

První popravu v Chebu provedl, když mu bylo osmnáct let - na věčnost poslal vojáka, který v Kostomlatech pod Milešovkou zavraždil svoji milenku. Lidé v Chebu byli zaskočeni precizností, s jakou mladík popravu provedl. Nevěděli, že mají co do činění s člověkem, který po otci zdědil úctu ke své práci. Nechápal ji jako prosté zabíjení, snažil se odsouzeným jejich těžký úděl ulehčit. Nenadával jim, neponižoval je a netrápil.

Přes mnohá životní příkoří se z Karla Hussa stal později respektovaný občan Chebu. Byl léčitelem, sepisoval dějiny města, maloval erby chebských měšťanů, věnoval se mineralogii a numismatice. Seznámil se také s německým básníkem Johannem Wolfgangem Goethem, který Hussa v Chebu pravidelně navštěvoval. Huss shromáždil za život rozsáhlou sbírku, kterou nakonec věnoval knížeti Metternichovi na zámek v Kynžvartu, kde se zároveň stal jejím správcem. Mostecký a chebský kat Karel Huss zemřel v prosinci 1838.