Příběhy z kalendáře - Jablonecké paseky

12. duben 2011
Příběhy z kalendáře

Jablonecké Paseky jsou dnes součástí městského území Jablonce nad Nisou. Kdysi však byly samostatnou obcí a původně, jak název napovídá, byly jen řídce osídlenou lesní mýtinou, tedy pasekou.

Ještě v 17. století se zde na území maloskalského panství rodu Desfoursů nacházel jen neschůdný, hustý lesní porost. Historii jabloneckých Pasek určovala zdejší drsná příroda. A my si tuto jabloneckou městskou čtvrť dnes připomínáme výročím důležité historické události, která předznamenala léčebné využití síly zdejší divoké přírody. Uskutečnila se 12. dubna roku 1893.

Toho dne jablonecké Paseky navštívil tehdy velmi známý muž - Sebastian Kneip, povoláním farář, především však průkopník hydroterapie, tedy vodoléčby, významná postava tehdejšího bohatě se rozvíjejícího hospodářského odvětví - lázeňství. A jablonecké Paseky, nebo řečeno jazykem tehdejších obyvatel „Bad Schla“, čili lázně Paseky? Ty se na počátku 20.století staly vyhledávaným vodoléčebným centrem.

Právě Sebastián Kneip zahájil 12 dubna poklepem na základní kámen budování lázeňského domu, sanatoria, ke kterému později přibyly parky, promenádní cesty, čtenářské i kulturní pavilony a dokonce dávno před boomem aquaparků i bazén s umělým vlnobitím. Rozsáhlý lázeňský areál, jehož pozůstatky v Pasekách stojí dodnes, vděčí však za svůj další rozvoj především svému pozdějšímu majiteli, lékaři a nadšenému propagátorovi vodoléčby doktoru Gletterovi.

A postava Sebastiána Kneipa? Ta zasáhla nejen do osudu jabloneckých Pasek, ale i do života námi zmiňovaného doktora Glettera zásadním způsobem. V 28 letech poznal Kneippa osobně a později se také pravidelně zůčastňoval jeho přednášek a navštěvoval vodoléčebná zařízení Kneippem provozovaná. Získané zkušenosti v oboru pak promítl do správy jabloneckého sanatoria, velmi úspěšného a proslulého. Dnes již budova neslouží své původní funkci, ale od svého původního pečovatelského poslání se zcela nevzdálila. Je v ní sídlo domova seniorů.

Pokud budete chtít místo navštívit, můžete se nechat unést nostalgií minulých časů a přijet do pasek vlakem a vystoupit na tamním, dříve lázeňském, nádraží. Romantický pohled do časů páry a námořnických oblečků však mírně naruší "památka" na 80. léta 20. století - objekt zdevastované teplárny a pozůstatky masivní bytové výstavby těch let. Každopádně přeji šťastnou cestu.

autor: David Hamr
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.