Příběhy z kalendáře - 4. březen 1919

Nejvíce mrtvých připadá na Kadaň. Ještě dnes se můžete v německých publikacích setkat s touto variantou: poklidnou demonstraci zmasakrovali čeští vojáci, kteří zahájili do demonstrantů střelbu. Stejně jsou ale nesmyslné teze, šířené na české straně, že totiž krvavým zásahem se podařilo zavčasu zabránit ozbrojenému povstání českých Němců… říká publicista Josef Škrábek. Od října 1918 existovala Československá republika, ale řada Němců se hlásila k bývalému Rakousku. To vyhlásilo na 16. únor 1919 volby do parlamentu a vyzvalo k účasti i německé obyvatele bývalého mocnářství, kteří byli v nástupnických státech. V oblastech, na které si činilo nárok Československo i Rakousko, se volby konat nesměly. Němci, kteří se jich chtěli účastnit, to brali jako újmu a svolali na 4. březen manifestace. Právě 4. března se totiž mělo ve Vídni sejít první zasedání nového sněmu. Jejich výsledek: 53 mrtvých, z toho nejvíc v Kadani, kde na dlažbě tamního náměstí zůstal ležet i jedenáctiletý Karel Lochschmidt a několik dalších chlapců ve věku od 14 do 17 let. Přestože historikové už víceméně objektivně vysvětlili, jak k tomu došlo, v myslích a i projevech některých německých nacionalistů straší tito mrtví dodnes.