Při letošním sčítání lidu pomáhají i romští asistenti

Asistenti tedy vypomáhají především v problémových místech a komisaři spoléhají na jejich znalost konkrétní lokality a lidí. O víkendu se jedna taková dvojice vypravila se sčítacími formuláři do ulic v Ústí nad Labem, konkrétně na sídliště Mojžíř.

Přesto, že svou návštěvu sčítací komisaři dopředu ohlašují, lidé reagují různě a nechybějí i špatné zkušenosti. Přítomnost romských asistentů je proto mnohdy velmi potřebná.

Při sčítání mohou lidé také vyplnit nepovinnou rubriku národnost. Ta se ale neřídí tím, v jaké zemi se kdo narodí. „Národnost je věc pocitová – jestliže se cítím být Romka, napíšu Romka“, vysvětluje romská asistentka Lucie Horváthová. Přitom právě to lidé obvykle nevědí.

S účastí romských asistentů při sčítání lidu ale nesouhlasí sociální pracovník Miroslav Brož z Ústí nad Labem. Asistenti totiž budou jen v některých problémových lokalitách a právě to kritizuje - upozorňuje na možnost ovlivňování lidí v chudinských čtvrtích.

„Možná to bude působit jako takové alibi k řešení problému, že se začne říkat, že ta chudinská ghetta a extrémní chudoba v České republice nejsou záležitostí a problémem nás všech,, ale nepřizpůsobivosti jednoho etnika, což si myslím by nebylo dobře.“ obává se Miroslav Brož.

Možnost jakéhokoliv nátlaku ale vylučuje krajský koordinátor asistentů Jan Šipoš z chomutovské pobočky organizace Člověk v tísni: „My nebudeme nikoho nějak přesvědčovat, že bychom důrazně přesvědčovali. Je to dobrovolná akce a je dobrovolné přihlásit se k romské národnosti.“

Pokud se totiž v obci přihlásí aspoň 10 % obyvatel k některé národnostní menšině, musí mít svůj výbor při zastupitelstvu. Na úrovni kraje stačí pět procent lidí. Při minulém sčítání lidu v roce 2001 se v Ústeckém kraji přihlásily k romské národnosti pouze dvě desetiny procenta obyvatel.