Předchůdci vratných lahví? Hliněné džbánky na Bílinskou kyselku
Bílinskou kyselku zmiňuje už kronikář Hájek. Podle něj už v roce 570 došlo k souboji několika rodin o to, které z nich bude patřit její pramen.
Ať už je příběh smyšlený nebo ne, o Bílinské kyselce věděli už naši dávní předci. A znali také její léčivé účinky. Ve světových encyklopediích je koneckonců zařazena mezi nejstarší léčivé vody.
Na Bílinské kyselce vznikal lázeňský obor ve smyslu, že se léčivé vody pijí, ne že se v nich dá pouze koupat.
Pro Bílinskou kyselku je důležitý rok 1664 – je uveden i na etiketě dnešní Bílinské kyselky – jde o rok, ve kterém lobkowický úřad, který spravoval lobkowický majetek, zapsal Bílinskou kyselku a léčivé prameny do majetku Lobkowiců a začalo její obchodní využívání.
Bílinskou kyselku už v 17. století plnili do hliněných džbánků. Tato technologie se používala velice dlouho – až do 20. století. V té době už byly džbánky jakési „retro“.
Obrovská výhoda hliněného džbánku bylo kromě nízké ceny i to, že kyselka v něm byla uchována v přirozeném prostředí – v naprosté tmě. Tím pádem vydržela v takovém obalu nesmírně dlouho.
„Hliněné džbánky byly velice oblíbeným obalem,“ vysvětluje manažer marketingu Karel Bašta a doplňuje: „Daly se vyrábět v místních hrnčírnách, po vypálení se ještě glazovaly. Dokonce se s příchodem železnice do Bíliny vracely ke znovunaplnění. Naše budova byla poslední zastávkou pražsko-duchcovské dráhy, i pro německý systém zálohování vratných lahví tvoří tato budova a její průmyslový komplex s továrnou na mytí lahví velmi důležitou část historie. Tady probíhalo mytí a znovunaplnění právě těch hliněných džbánků.“
V rozhovoru redaktorky Evy Bucharové a Karla Bašty uslyšíte, z jakých hloubek Bílinská kyselka vyvěrá a že je možné ji popíjet denně, pokud vám zachutná. Nejlepší je smíchat jí s pomerančovou šťávou.
Související
-
NEJ Ústeckého kraje: světoznámá kyselka
Bílinská kyselka je vynikající lázeňský pramen. Už víc než 300 let ji tak pijí jako ozdravnou kúru návštěvníci nejstarších evropských lázní v blízkých Teplicích.
-
Nejznámější severočeské značky: Bílinská kyselka
Pro další severočeskou značku bychom se mohli vydat až nějakých 700 až 800 let zpátky. Jako ochranná známka je ale Bílinská kyselka registrována až od roku 1927.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
