NEJ Ústeckého kraje: světoznámá kyselka

8. únor 2019

Bílinská kyselka je vynikající lázeňský pramen, který patří mezi alkalické kyselky. Už víc než 300 let ji tak pijí jako ozdravnou kúru návštěvníci nejstarších evropských lázní v blízkých Teplicích.

O světoznámé bílinské kyselce se zmiňuje už Již kronikář Václav Hájek z Libočan. Ten totiž uvádí, že čeledín českého zemana Kašťala jednou při honu objevil pramen perlivé vody, která měla zvláštní fyziologické účinky.

Ovšem až od roku 1782 byly, hlavně díky odborným publikacím, známy léčebné vlastnosti minerální vody.

Věhlas o kvalitní kyselce s rychle rozšířil do řady evropských zemí – v roce 1786 bylo rozesláno 42 000 džbánků, v roce 1850 už 109 559 džbánků a v roce 1900 to bylo 4 315 307 džbánků.

Pramen kyselky je v Českém středohoří u města Bíliny. Čerpá se z hloubky 190,8 metrů, ze zdrojů nacházejících se v masivu vrchu Kaňkov.

Bílinská kyselka patří mezi přírodní alkalické hydrogenuhličitanové kyselky s vysokou koncentrací minerálních látek tedy 5 až 7 gramů na 1 litr. Díky vysokému obsahu volného oxidu uhličitého je přirozeně perlivá.

Z kationtů obsahuje zejména sodík, draslík, vápník, hořčík a železo, z aniontů chlorid, síran, fluorid a hydrogenuhličitan. Teplota vyvěrající vody je mezi 8 a 11 °C.

Pomáhá při léčbě diabetu, při pálení žáhy nebo na snížení kyselosti krve a moči.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.