Pravidlo pěstování jedné plodiny na poli o maximální rozloze 30 hektarů nejčastěji porušují zemědělci z Ústeckého kraje

24. duben 2023 09:44

Lepší zadržování vody v krajině nebo ochrana proti znehodnocování orné půdy – to jsou dva hlavní důvody, které vedly k zavedení regulace velkých lánů složených z jedné plodiny. Dva roky platí podmínka pěstování jedné plodiny na maximálně 30hektarových polích. Za tu dobu kontroloři Státního zemědělského intervenčního fondu odhalili téměř 300 prohřešků. Nejvíce jich bylo v Ústeckém kraji.

„Šest metrů široký to musí být, rozdělí si to a budou to mít jako neproduktivní plochu,“ popisuje zemědělec Luděk Nový jeden ze způsobů, jak si zdejší sousedé – pěstitelé rozdělili svá pole. Původních 90 hektarů pšenice teď dělí šest metrů široký pás úhoru a půda tak nějaký čas leží ladem.

Čtěte také

„Tady začíná naše pole, máme tady asi 46 hektarů – z toho zhruba 16 hektarů pšenice, dále pak začíná 30 hektarů řepky,“ ukazuje Nový.

Pěstování jedné plodiny na polích menších než 30 hektarů osloveným zemědělcům nevadí a požadavek dodržují. Další zmenšení ale zelinář Jaroslav Zeman vnímá jako možný problém: „To už by byl problém vzhledem k technice, která je čím dál větší. Pokud to ale někdo nařídí a podmíní to dotacemi, tak nám nic jiného nezbyde. V každém případě ale už to není dobré.“

Důvodů, proč zemědělci chybují, může být více

Na dodržování pravidel se každoročně zaměří přes 30 000 kontrol ze Státního zemědělského intervenčního fondu.

„Při administrativní kontrole se vychází ze zákresů geoprostorové žádosti zemědělce a ověřování pomocí satelitních snímků Sentinel. Kontrola na místě ověřuje v terénu, zda souvislá plocha jedné plodiny nepřekročila 30 hektarů,“ vysvětluje mluvčí Eva Češpiva.

Za poslední dva roky kontroloři odhalili téměř 300 prohřešků. Nejvíc jich zaznamenali v Ústeckém kraji. A kontroly jsou nekompromisní. „Fond při ověřování této podmínky neposuzuje, zda ji žadatel nedodržuje proto, že zapomněl, konal v hrubé nedbalosti či dokonce úmyslně. V případě zjištění porušení je uplatňována sankce,“ konstatuje Eva Češpiva.

Důvodů, proč zemědělci v Ústeckém kraji dostali nejvíce sankcí v Česku, může být více.

„Někteří jsou lajdáci – je jich minimum, ale jsou. Může se ale i stát třeba to, že se jim nepodaří správně zakreslit v mapách to, co mají ve skutečnosti na poli,“ dodává předsedkyně Agrární komory Ústeckého kraje Hana Dufková.

Spustit audio

Související