POVĚST Z ÚSTECKA: Proč měli trpaslíci starosti a nakonec zůstal v Polabí jen jeden

Zahradní trpaslíky vyráběla Mareschova továrna

Víte, co vyhnalo trpaslíky z podzemí skalisek a kopců podél Labe? A proč zmizely rusalky, které se občas zjevovaly nad labskou hladinou? A z lesů víly?

Píšťaly lokomotiv, když se postavila železnice na levém i pravém břehu řeky, a sirény parníků. Probudily krásné Polabí ze snů pohádky a všechny bytosti si umínily, že opustí kraj a vrátí se zpět, až člověk bude takovým, jako jindy býval. Tedy zbaví se zloby a chamtivosti... 

Nejvíce starostí dalo trpaslíkům ukrýt velké poklady, aby je nikdy nedostali hrabiví lidé. Odnesli je až do nejhlubších jeskyní v srdcích hor a ustanovili nejstaršího a nejzkušenějšího trpaslíka, aby v Polabí zůstal a hlídal. A odešli daleko, daleko - kam, to nikdo neví. Ani pověsti.

Humboldtova vyhlídka na Bukové hoře

A tak je hluboko v Bukové hoře ukryt poklad, který hlídá trpaslík samotář se šedivým vousem až na zem. Jedenkráte za sto let vychází, aby se rozhlédl po modru nebes se zlatým sluncem a po krásném kraji. Když uvidí shon lidí a závist mezi nimi místo lásky, vzdychne si a vrátí se ke svému pokladu.

Jen jednou za rok, o velikonoční Velký pátek, ukazuje modravý plamínek místo, kde hluboko pod zemí leží poklad trpaslíků. A najít ho podle pověsti může jen dítě, protož je nevinné, a navíc musí být chudé.

Tolik pověst. Ale kdo ví? Starý trpaslík určitě nebyl nadšený, když mu lidé postavili v 60. letech minulého století nad hlavou vysílač. Možná se pak odstěhoval kamsi do neznáma i on. A modrý plamínek se už neukazuje. Přesto by možná stálo za to se po něm na Bukové hoře na Velký pátek podívat. Poklad by tam měl být dodnes.

Ostatně skuteční trpaslíci z Polabí tedy odešli, ale i tak je na Ústecku najdete - alespoň neživé, z hlíny, kamene a dalšího materiálu. Usadili se v Muzeu města Ústí nad Labem.  Do srpna (11. 8. 2019) je tam dokonce jejich výstava.

Buková hora - vysílač
Spustit audio
autor: Jana Ksandrová

Související