Pověst druhá z Děčína: Proč se odstěhovali skřítkové

5. leden 2020

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Podobně jako z Ústecka odešli skřítkové, když začaly po vodě jezdit parníky a po železnici vlaky a rušily je, tak odešli i z Děčína. Zatímco ústečtí skřítkové podle pověsti ukryli zlato pod Bukovou horou, z Děčína si ho prý odnesli.

Jak praví pověst, zašli trpaslíci předtím za rybářem, který žil pod děčínským zámkem. Byl to skromný člověk, kterému k životu stačilo, co ulovil. Nikomu neubližoval, nikoho nepomlouval. A snad i proto si ho trpaslíci vybrali. Jednu noc zaklepali na okno jeho chatrče. Na ramenou batůžky.

„Odcházíme,“ řekl mu jeden z nich. „Lidé jsou čím dál horší. Srdce mají zkažená, ztvrdlá. Místo lásky je ovládá chamtivost. A všude kopou, lámou skály, aby našli naše poklady. Naše skály, náš domov, pak používají coby kameny na stavby. Včera nám ukradli i naši stříbrnou lucernu. Co je naše, jsme pobrali a jdeme pryč.“ A dodal, že lidé v kraji bez nich už nikdy nebudou šťastní.

Pak ještě rybáře požádali, aby je převezl na druhý břeh ve své loďce. Musel jet několikrát, aby se mu tam všechny podařilo dopravit. Když odcházel poslední, nechal na dně loďky hromádku listí. Rybář si toho všiml a vyházel ho coby smetí do Labe.

Skřítek|foto: Fotobanka Pixabay

Když pak uvazoval zpátky loďku u své chatrče, všiml si, že se na dně něco zatřpytilo. Byl to kousek zlata, ve které se proměnil jeden z listů, který zapomněl hodit do Labe.

Rybář ale žil dál skromně, kousek zlata si nechal na památku, jako by chtěl potvrdil, že ne všichni pod děčínským zámkem lační po bohatství. Podle pověsti údajně nikomu nic neřekl, chtěl to udělat na smrtelné posteli a poslal proto pro kněze. Než ten prý ale došel, vydechl naposledy a v tu chvíli zmizelo i zlato.

Kdyby to tak ale bylo, nikdy bychom se o odchodu skřítků z Děčína nedozvěděli. A tak rybář přece jen musel někomu něco prozradit. A jestli zlato skutečně zmizelo jen tak nebo někomu v kapse, to si domyslete sami...

autor: Jana Ksandrová

Spustit audio

Související

Pověst z Děčínska: Proč se skále nad Labem říká Pastýřská

Byla noc plná blesků a vichru, když se purkrabí děčínského zámku, podle pověsti Berka z Dubé, šel podívat do hradní věže. Chtěl vidět, jak živly řádí v labském údolí.
Pověst vánoční z Litoměřic: Město se zachránilo, láska ne

Psal se rok 1639, v Čechách zuřila třicetiletá válka. Smutné byly Vánoce v Litoměřicích.
Pověst z Lounska: Město, které vyrostlo z popela

Už ve 12. století měla stát na místě dnešních Loun osada Luna. Podle pověsti ji založili coby nápravu svých děsivých činů dva bratři – Vlasák a Sobeš.