Podivuhodné rostliny I. - Karnegie alias saguaro

3. leden 2010

Jedním z nejmohutnějších představitelů rostlinné říše je obrovský kaktus, který budete znát z filmových westernů, ilustrací mayovek a výzdoby mexických restaurací - vysokému svícnu podobný obr s ostnatým kmenem a rameny.

Mezi obří kaktusy se na jihozápad Spojených států vypravíme s ředitelem Střední školy zahradnické a zemědělské Antonína Emanuela Komerse v Děčíně - Libverdě, botanikem Liborem Kuntem... Jak se vlastně těmto kaktusům říká?

Libor Kunte: Ta rostlina se jmenuje Carnegia gigantea. Lidově bývá nazývaná saguaro, sahuaro nebo suwarro; v Čechách mu říkáme karnegie obrovská. Tenhle svícnovitě větvený kaktus je jakýmsi živým symbolem jihozápadu USA, dokonce i vozidla registrovaná v Arizoně mají na své poznávací značce symbol karnegie.

Z produktů popkultury, o kterých jsme se zmínili na začátku, bychom mohli soudit, že karnegie zarůstají pouště amerického jihozápadu rozsáhlými a někdy takřka neproniknutelnými porosty pichlavých kmenů. Je taková i skutečnost?

Libor Kunte: Bohužel, dnes už je ten jihozápad velmi přeměněn. Řada porostů vzala za své, protože se tam velkým způsobem a intenzivně pase; především skot a pak také samozřejmě kozy a ovce. Existují však i plochy, které vypadají naprosto jako vystřižené z těch mayovek a filmů. Jsou dnes bohužel především v některých indiánských rezervacích a nebo v národním parku, který je podle saguara i pojmenován - Saguaro National Park. Ty plochy jsou velmi striktně a neobyčejně přísně chráněny, takže rostliny zde mohou vytvářet původní společenstva v takovém rozsahu a koncentraci jako kdysi.

Jaké výšky tyto kaktusy dorůstají, alespoň přibližně, a jak dlouho jim to trvá?

Libor Kunte: Literatura hovoří až o 18 metrech. Snad nejvyšší rostlina, kterou jsem v přírodě viděl já, měla odhadem 12 metrů; sami pracovníci národního parku Saguaro National Park tvrdili, že tam existují rostliny patnáctimetrové. Bavme se tedy o rozmezí 12 až 18 metrů s tím, že ty dvanáctimetrové jsou potvrzené mnou. Se stářím těchto kaktusů je to trošku zamotané a zastřené tajemstvím. Vědci zjistili, že karnegie kvete poprvé přibližně ve stáří 75 let, kdy dosahuje výšky kolem 2 - 2,5 metru; v té době také dochází k první ramifikaci, prvnímu rozvětvení. Rostlina vytvoří někde kolem té dvoumetrové výšky první odnož, větev, a to je tedy, jak jsem říkal, zhruba ve stáří 75 let. Tvrdí se, že nejstarší rostliny tohoto druhu mají kolem dvou set let, možná až 250. Důležité ovšem je, že pokud jsou ty rostliny v jiném prostředí, což zkoušeli vědci z Arizona-Sonora Desert Museum, tak při zálivce dosáhne uměle pěstovaný semenáč květuschopné velikosti a dvoumetrové výšky přibližně už za 20 - 25 let. Vláhový deficit a tvrdé přírodní podmínky tedy prodlužují život kaktusu opravdu mnohonásobně, protože pak roste pomalinku a ty přírůstky jsou samozřejmě velmi miniaturní.

Podmínky, ve kterých kaktusy karnegie ve volné přírodě rostou, jsou opravdu drsné.

Dnes už to tak není. Také indiáni si dnes zajdou spíše do supermarketů, než aby pracně zpracovávali plody karnegií. Obří kaktusy jsou navíc pochopitelně chráněné.

Říká na závěr svého dnešního povídání botanik Libor Kunte, ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské Antonína Emanuela Komerse v Děčíně - Libverdě. Setkáme se s ním znovu za týden, kdy nás seznámí s jinou, ještě podivuhodnější rostlinu, než je svícnovitá karnegie z jihozápadu Spojených států. Jmenuje se welwitschie podivná a jejím domovem je asi nejsušší místo afrického kontinentu - poušť Namib. Jste-li milovníky rostlin, nezapomeňte poslouchat.

Vysíláno v Planetáriu č. 01/2010, 2. - 8. ledna
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (9:57).

autoři: frv , Libor Kunte
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.