Pod pásem Orionu: Procházka lednovou oblohou (s výhledem na celý rok)
Venuše naposledy jako jitřenka a Kvandrantidy „ve stínu“ Měsíce; pod panováním lovce Oriona. Se vzpomínkou na betlémskou hvězdu a přehledem očekávaných úkazů roku 2021.
Také jste se 21. prosince těšili na vánoční „betlémskou hvězdu“? Tedy přesněji řečeno – na konjunkci planet Jupiter a Saturn, která se podle odborníků měla podobat úkazu z roku 7 př.n.l.? Setkání těchto planet na obloze bylo nejtěsnější od roku 1623, tehdy ale nebylo zdaleka tak patrné vzhledem k příliš těsné blízkosti Slunce. Za srovnatelným bychom se v minulosti museli vypravit dokonce až do roku 1226. A naopak za příštím až do roku 2080… Tomu nynějšímu ovšem na většině našeho území nepřálo počasí, i když někde měli pozorovatelé štěstí. Na mě a možná i na vás se usmálo o den později, 22. prosince, kdy si Saturn a Jupiter vyměnili místa. Obě tělesa na chvíli vykoukla zpoza mraků. Pokusil jsem se je pro vás vyfotografovat.
Superúplněk, zatmělé Slunce a komety
Pojďme už ale k novému roku 2021 a k tomu, co nás v něm na obloze zajímavého čeká. Tak třeba 26. května to bude superúplněk, nebo 10. června částečné zatmění Slunce. Příznivé podmínky by měly mít v srpnu Perseidy, nebo v prosinci Geminidy. Triedrem bychom měli v listopadu zahlédnout trpasličí planetu Ceres. Pokud jde o komety, astronomové jich letos očekávají rekordních 96, ovšem jen některé budou viditelné aspoň v triedrech či menších dalekohledech. Zajímavé budou i některé konjunkce Měsíce a planet, k tomu všemu se ale vrátíme aktuálně vždy před samotnými úkazy.
Pod zimním šestiúhelníkem
Lednová obloha nabídne jako dominantní souhvězdí Orion s krásnou mlhovinou M42. Orientaci obstarávají napravo od Orionova pásu hvězda Aldebaran v Býku a vlevo nejjasnější hvězda oblohy Sírius. Když je spojíme s dalšími čtyřmi jasnými hvězdami – Rigelem z Orionu, Capellou ze souhvězdí Vozky, Polluxem z Blíženců a Prokyonem v Malém psu, dostaneme tzv. zimní šestiúhelník.
Z planet uvidíme v druhé polovině ledna Merkur, večer nad jihozápadním obzorem. Venuše svítí (naposledy v tomto roce) jako jitřenka počátkem měsíce ráno nízko nad jihovýchodem. Pak z oblohy zmizí a objeví se až na jaře jako večernice. Mars bude vidět v první polovině noci v souhvězdí Ryb. Jupiter a Saturn zahlédneme počátkem ledna večer nízko nad jihozápadním obzorem, zatímco Uran v první polovině noci putuje souhvězdím Berana a Neptun večer na jihozápadě souhvězdím Vodnáře.
Meteory a měsíční fáze
Pro meteorický roj Kvadrantid letos dobré podmínky nebudou, 3. ledna, kdy je maximum, bude svým svitem rušit Měsíc; před jeho východem bychom tyto meteory přece jen po setmění vidět mohli. 20. ledna ve 22 hodin zkuste vyhledat triedrem Mars, bude totiž v těsné konjunkci s Uranem. Už večer vytvoří planety na jihozápadě zajímavé seskupení s Měsícem.
Zbývá připomenout ještě měsíční fáze. 6. ledna poslední čtvrť, 13. ledna nov, 20. ledna první čtvrť a 28. ledna úplněk. Přes všechny potíže, které přináší současná situace, vám přejeme pokud možno pevné zdraví a úspěšný vstup do nového roku. A při toulkách vesmírem hodně pěkných zážitků!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
