Pod kůží velryby jižní: unikátní výzkumy českých zoologů, zrod husitské revoluce a založení Tábora

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, co prozradil genetický výzkum o rozmanitosti hub na Skotské vysočině, seznámíme vás s nově objeveným dinosauřím predátorem z Argentiny, nahlédneme do hrobky egyptského hodnostáře, zkoumané aktuálně českými badateli v Abúsíru, představíme vám první umělý satelit Země postavený ve Walesu a také hvězdu, obíhající extrémně blízko černé díry, která sedí v centru naší galaxie.

Čeští zoologové pod kůží velryb jižních

Přírodovědci Petra Nevečeřalová a Pavel Hulva ve skotském St. Andrews při návštěvě spolupracovníků ze Scottish Ocean Institute|foto:Pavel Hulva, Přírodovědecká fakulta UK Praha

České přírodovědce, kteří se věnovali nebo dosud aktivně věnují zkoumání velryb, můžete spočítat na prstech jedné ruky. Není se ostatně čemu divit. Malá země uprostřed Evropy, bez přístupu k moři, jich asi nebude generovat desítky. Přesto takové odborníky máme. Zooložka Petra Nevečeřalová, doktorandka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, je součástí mezinárodního týmu, který se snaží definovat problémy, jakým je v současnosti vystavena velryba jižní, latinsky Eubalaena australis.

Kousek oloupané kůže velryby jižní. Je tenká jako papír a po vyschnutí připomíná kousek plastu|foto:Jason Stafford, Přírodovědecká fakulta UK Praha

Do zmíněného týmu patří i její školitel Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a další odborníci z Nového Zélandu, Argentiny nebo Jihoafrické republiky. Jak se Petra Nevečeřalová k velrybám dostala? Jak se na velrybách podepsala dvě století intenzivního velrybářského průmyslu? Kolik velryb jižních a dalších druhů kytovců žilo v oceánech dříve, a kolik jich tam žije dnes? Co zajímavého přinesl genetický průzkum velryb jižních a jak se získávají potřebné vzorky?

Petra Nevečeřalová v laboratoři Přírodovědecké fakulty UK při zpracování genetických vzorků velryb|foto:Michal Varga, Přírodovědecká fakulta UK Praha

Petra Nevečeřalová při svém výzkumu spolupracovala i s vědci na univerzitě v jihoafrické Pretorii, vyzkoušela si také práci v laboratoři při botanické zahradě v Kapském městě. Jejím hlavním pracovištěm, kde provádí analýzy vzorků, je však i nadále katedra zoologie Přírodovědecké fakulty pražské Univerzity Karlovy. Nedávno vyšly Petře Nevečeřalové hned tři články v odborných časopisech. Všechny se týkají velryb jižních, v jejichž zkoumání chce pokračovat dál.

600 let od husitské revoluce: Kdo s koho?

Panorama Žižkova náměstí v Táboře|foto: JossK, Shutterstock

K výbuchu husitské revoluce, de facto občanské války, došlo v létě 1419. Událostí, která vše uvedla do pohybu, byla defenestrace novoměstských konšelů 30. července toho roku. Proč byli konšelé a přítomní úředníci vyhozeni z oken radnice Nového města Pražského? A jak byl založen husitský Tábor? To jsou hlavní témata našeho druhého setkání s historikem profesorem Petrem Čornejem.

Kdo tehdy stál proti komu? Pozice byly v oné převratné době často nejednoznačné, říká Petr Čornej, a není snadné se v nich orientovat ani dnes. Jaký chaos teprve musel panovat před šesti staletími? Některá místa spjatá s husity máme dodnes zapsaná v krajině v podobě biblických geografických jmen – například hora Oreb a především husitské město Tábor. To nevzniklo úplně na zeleném drnu. Na jeho místě existovalo už ve 13. století město Hradiště, které ale padlo za oběť válkám mezi Přemyslem Otakarem II. a pány z Růže – tedy Vítkovci.