Planta sapiens: O inteligenci rostlin

„Je-li ústřední teze této knihy správná, rostliny jsou inteligentní,“ píše Paco Calvo v publikaci nazvané „Planta sapiens“, vydané loni ve Velké Británii a vzápětí péčí Nakladatelství KAZDA i v českém překladu. A nejen, že jsou inteligentní, říká dál Paco Calvo – mají i subjektivní prožitky světa: svými smysly vnímají prostředí, které je obklopuje a dovedou (dokonce musí – a snad i chtějí) na něj reagovat.

Planta sapiens: O inteligenci rostlin|foto: Nakladatelství Kazda

Paco Calvo je profesorem filozofie vědy; možnosti inteligence rostlin zkoumá v Laboratoři minimální inteligence MINTLab na Murcijské univerzitě ve Španělsku. Jeho výzkumy a experimenty v něm utvrdily přesvědčení, že rostliny vždy dobře vědí, co dělají; dokonce dospěl k závěru, že různí jedinci stejného druhu mohou v obdobných situacích jednat různě, což by svědčilo o tom, že každá rostlina má cosi jako individuální osobnost. Což se nám u organismu, který nedisponuje mozkem ani nervovou soustavou v nám známé podobě, může zdát neuvěřitelné a vlastně dost divné.

Trpíme totiž, jak říká Paco Calvo, jakousi rostlinnou slepotou; rostliny vnímáme jako nehybné „zelené pozadí“, před nímž se odehrávají rychlá dramata našeho živočišného, světa. Jenže rostliny se také hýbou, jen je to pohyb příliš pomalý pro naše smysly, a navíc do značné míry skrytý; život rostlin se totiž ve velké míře odehrává pod zemí: bují ve špičkách kořenů. Jimi rostliny ohmatávají prostředí, přijímají živiny, komunikují, navazují spolupráci, bojují o teritoria.

Citlivka stydlivá|foto:Shutterstock

Nemají sice mozek, ale mezi jejich buňkami probíhá stejná elektrická signalizace, jako mezi neurony živočichů. Nemají sice nervy, ale disponují sítí trubicového pletiva, které jejich těly rozvádí vodu a mízu bohatou na živiny. Někteří odborníci a Paco Calvo s nimi se nebojí mluvit o fytonervové soustavě rostlin a v metaforické rovině dokonce o rostlinné neurobiologii.

Rostliny podle nich dovedou předvídat a reagovat na změny v okolí, mají nepochybně jakési „vědomí“, i když nám není moc jasné, jak vlastně funguje. Proto jsou prý zcela na místě úvahy, zda bychom se k rostlinám neměli chovat právě tak eticky, jako jsme se nedávno naučili chovat ke zvířatům.

Fazol šarlatový|foto:Jitka Slezáková, Český rozhlas

Pokud jsme pochopili, že nejen my, ale také ostatní živočichové prožívají emoce, cítí strach a bolest, nebylo by načase si uvědomit, že u rostlin je to stejné? Že to nejsou jen „stroje“ na zlepšování klimatu nebo pohodlný zdroj potravy, ale svébytné bytosti s vnitřním životem?

Jistěže to není všeobecně přijímaný názor, ani mezi badateli, kteří rostlinný svět studují, jak Paco Calvo ve své knize „Planta sapiens“ bez ostychu přiznává. Jedním dechem však dodává, že každý musí vidět, čím by pro nás mohlo být prospěšné pokusit se do vnitřního světa rostlin vžít a spolupracovat s nimi. Můžeme se totiž od nich lecčemu naučit. Stačí se jen nebát překročit hranici „zeleného stínu“.

O knihu Paco Calva „Planta sapiens“, kterou vydalo Nakladatelství Kazda s námi můžete soutěžit. Šanci na výhru máte do neděle 23. dubna.

Paco Calvo: Planta sapiens : O inteligenci rostlin. Brno: Nakladatelství KAZDA, s.r.o., 2022. ISBN 978-80-7670-096-3.