PLANETÁRIUM

(Planetárium 6/2005) V čínském Yixiangu byly nalezeny pozůstatky nečekaně velkých druhohorních savců repenomamů. Největší z nich byli velcí jako dnešní průměrný pes a nejspíš se živili i malými dinosaury. Hovořili jsme o nich s paleontologem Oldřichem Fejfarem. ZVUK (celkový čas 15:21)

Novinky, zajímavosti, kuriozity
(Planetárium 6/2005) Velmi rychlá mucholapka, dost podivný štětinatec, novinky o Turínském plátně, snímky ze sondy SMART-1 a další zajímavosti.

Evolucí proti ropuchám
(Napínavé bádání - Planetárium 6/2005) Příroda neustále doplácí na lidské experimenty. Oblíbenou kratochvílí člověka je například stěhování živočišných druhů. Důvodů se najde řada - od touhy mít v přírodě nějakou exotickou zvláštnost až po snahu zapojit živočichy do obecně prospěšných prací.

Novinky, zajímavosti, kuriozity
(Planetárium 5/2005) Nejstarší řasník v jantaru, vzpřímení ardipithekové, zmenšující se Mt. Everest, meteorit na Marsu a další zajímavosti.

Novinky, zajímavosti, kuriozity
(Planetárium 4/2005) Na veslici přes Pacifik, nejstarší led na světě, savci požírající dinosaury, zvuky z Titanu a další zajímavosti.

Stará Boleslav: Paládium země české
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 4/2005) Chrání země, národy nebo církevní provincie a jsou jim záštitou - takovým obrazům či sochám se říká paládia. I české země mají své Paládium; našli byste ho ve Staré Boleslavi, v poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Novinky, zajímavosti, kuriozity
(Planetárium 3/2005) Mumifikovaný kamzík, živé organismy v extrémně slané vodě, nález harfy z počátku letopočtu, obří výbuch ve vesmíru a další zajímavosti.

Proč je v zimě zima?
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 3/2005) Ještě dnes je u nás mezi některými laiky vžitý názor, že v létě je větší teplo než v zimě proto, že naše planeta je Slunci blíž. Lidem se to zdálo logické po řadu staletí. Skutečnost je samozřejmě jiná.

Středomořské tsunami
(Napínavé bádání - Planetárium 2/2005) Obrovská asijská katastrofa, která se koncem loňského roku dotkla doslova celého světa, zvýšila zájem veřejnosti o podmořská zemětřesení a obří vlny tsunami. Obyvatelé snad všech přímořských oblastí světa se ptají - může se něco podobného stát i u nás?

Svojkov: Modlivý důl
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 52/2004) Malé osobní setkání s tajemstvím můžete prožít takřka kdekoliv; pokud vás přitom obklopuje příroda, zážitek je snad ještě intenzivnější. Jde-li navíc o místo, kde prý se plní přání a konají zázraky, není k takovému zážitku co dodat.

Krátery na Erosu
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 51/2004) Kolem planetky Eros se zatím mnoho domněnek či mýtů nevytvořilo. Její známost s astronomy ovšem patří k těm služebně starším. Kodaňský hvězdář Carl Witt ji objevil roku 1898 jako 433. planetku.

Poslední mamuti
(Napínavé bádání - Planetárium 50/2004) Ještě před 18-13 tisíci lety obývali mamuti celou východní Sibiř a západní Aljašku, před 8000 lety přežívali poslední mamuti už jen na Wrangelově ostrově severně od Sibiře a na ostrově St.Paul u Aljašky.

Nejstarší středoevropský kostel
(Napínavé bádání - Planetárium 48/2004) Ještě nedávno se uvádělo, že jedinou dochovanou stavbou velkomoravského původu je rotunda svatých Petra a Pavla na středočeské Budči. Slovenští archeologové prokázali, že to není pravda.

Žebrák: Od bílé paní po hvězdárnu
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 47/2004) Město Žebrák leží na Berounsku a v jeho okolí se vypráví spousta tajemných příběhů. Mají tam bílou paní, ale také úplně novou hvězdárnu. A před 180 lety tam spadl meteorit.

Carl Sagan a jeho Vesmír
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 46/2004) Před 70 lety se narodil Carl Sagan. Mnozí jeho jméno dobře znáte z titulů řady knih o vesmíru i přírodních vědách. Dnes už nežijící astronom byl opravdu vynikajícím popularizátorem.

Neznámé chodby pod Pražským hradem
(Napínavé bádání - Planetárium 45/2004) Pod Prahou jsou stovky kilometrů chodeb - starých důlních děl, katakomb, kanalizačních stok, sklepů nebo protileteckých krytů. Své podzemní prostory má i Pražský hrad. Jak se nedávno ukázalo, ani zdaleka nemusí být všechny objevené a prozkoumané.

Kleť: Tajemství osamoceného přeslenu
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 43/2004) První písemná zmínka o hoře Kleti pochází z roku 1263; lidé však na Kleť vystupovali docela jistě i před tím. Svědčí o tom zajímavý nález, učiněný na vrcholu v roce 1958, ve výkopu pro vodovod k tamnímu vysílači.

Marsovy čepičky
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 42/2004) Nejnápadnějšími útvary na Marsu, které poutaly pozornost astronomů už od vynálezu dalekohledu, byly polární čepičky. Nebyly sice považovány za tak tajemné, jako proslulé marsovské "kanály", nicméně záhadou zůstaly prakticky až do období rozvoje kosmonautiky.

Kde je pohřben Kolumbus?
(Napínavé bádání - Planetárium 41/2004) Roku 1506 zemřel ve španělském Valladolidu Kryštof Kolumbus. Roku 1544 spočinuly jeho ostatky na ostrově Haiti, v Santo Domingu; to víme jistě. Při líčení dalších posmrtných osudů slavného mořeplavce se však dostáváme na nejistou půdu.

Lednice: Kroky černého rytíře
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 39/2004) Jistě uznáte, že rozhoupat sedmimetrákový mosazný lustr a přitom se ho nedotknout může dát docela práci. Jak se zdá, na lednickém zámku to dělá někdo neviditelný, ale přitom opravdu silný - výkyvy ozdobného svítidla ve vstupní hale bývají až půlmetrové.

Nebeská kukátka
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 38/2004) Dalekohled je přístroj, bez jehož pomoci si astronomové nedovedou svou činnost vůbec představit. Při stavbě těch prvních došli jejich konstruktéři postupně k poznání o neplatnosti tvrzení, že čím větší zvětšení u hvězdářského dalekohledu, tím lépe. Dodnes se však vyskytnou laici, kteří si to myslí.

Po stopách Thora Heyerdahla
(Napínavé bádání - Planetárium 37/2004) Kdy, odkud a jak byly osídlené tichomořské ostrovy? Dlouhá léta převažovala teze, že celá Oceánie byla osídlena z Asie. Norský badatel Thor Heyerdahl však měl za to, že osídlenci přišli od východu, z Ameriky, a snesl na podporu této své teorie celou řadu nejrůznějších důkazů.

Létavice a Pozemšťané
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 33/2004) Létavice nebo také "padající hvězdy". Tak se říká lidově meteorům. Jsou jakousi tečkou za existencí drobných vesmírných těles, která se připletla naší planetě do cesty. Ve starověku byly meteory správně považovány za jevy mimozemské. V průběhu staletí se však lidé paradoxně dopracovali k omylu.

Ledové dobrodružství
(Napínavé bádání - Planetárium 32/2004) Někdy v těchto dnech by měl z Norska vyplout konvoj lodí, vedený ledoborcem Sovětskij Sojuz. Míří k Lomonosovovu prahu, což je podmořský hřbet v Severním ledovém oceánu. Tady, asi 250 kilometrů od severního pólu, se vědci pokusí zavrtat do mořského dna a odebrat vzorky horniny z hloubky až 1500 metrů pod ním.

Písecké hory, Mořinka a Nový Dvůr u Stach: Falešné megality
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 30/2004) Není všechno zlato co se třpytí a ne každý tajemný pravěký menhir je opravdu v pravěku vztyčeným kamenem, kolem něhož probíhaly temné obřady s lidskými oběťmi a kdovíco ještě, jak nám občas maluje naše představivost, zjitřená televizí a četbou obskurních knih a časopisů.

KLÍŠTĚ - NENÁPADNÝ NEPŘÍTEL

(Planetárium 29-31/2004) Klíště je nenápadný nepřítel, který na vás může číhat takřka kdekoliv, třeba i u vašeho domu. Setkání člověka s klíštětem přitom může mít opravdu nepříjemné následky. Pokud však budeme klíšťata dobře znát, budeme se před nimi umět účinně bránit. I PROTO JSME SE ROZHODLI ODVYSÍLAT V RÁMCI PLANETÁRIA REPRÍZU LOŇSKÉHO LETNÍHO SERIÁLU. O klíšťatech budeme hovořit s Milanem Danielem.

Příliš starý Otesánek
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 29/2004) Na samých hranicích pozorovaného vesmíru se našla zatím nejstarší a zároveň nejhmotnější černá díra. Je dokonce tak obrovská a stará, že si s tím její objevitelé nevědí rady.

Kde leží hrob Alexandra Velikého?
(Napínavé bádání - Planetárium 28/2004) Většina historiků soudí, že Alexandrovy ostatky dodnes spočívají v hrobce kdesi pod ulicemi egyptské Alexandrie, kam je ve 4. stol. př.n.l. uložili první Ptolemaiovci. Britský historik Andrew Chugg je však přesvědčen, že Alexandrovo mumifikované tělo leží v Benátkách - v chrámu sv. Marka.

Rychnov, Studená, Blížňovice: Co padá z nebe
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 25/2004) Z oblohy nemusí padat jen meteority. Tu a tam z ní prý padají i docela divné věci, třeba žáby, ryby, semena, oříšky nebo jablka a to ne jen tak jednotlivě, ale po celých veletuctech. Můžeme-li věřit starým kronikářům, někdy padají i kusy syrového masa.

Luna jako kamenná kniha
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 24/2004) Měsíc je v astronomickém měřítku takříkajíc za humny. Už pohled docela malým dalekohledem nám na jeho povrchu odhalí četné charakteristické útvary, z nichž nás upoutají zejména kruhové krátery - nejtypičtější povrchové útvary na Měsíci.

Brian Bennett kontra zlatý stafylokok
(Napínavé bádání - Planetárium 23/2004) Brian Bennett býval řidičem kamionu a jako takový nikdy neměl v úmyslu se zrádnou bakterií bojovat. Nadevšechno zato miloval svou manželku, a ta začala mít před třemi lety kožní problémy, se kterými si lékaři nevěděli rady. Bennett se proto rozhodl, že jí pomůže sám.

Jezeří: Obětní kámen
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 21/2004) O tom, že některé výrazné kameny bývaly našimi předky s patřičnou vážností uctívány se už dnes nepochybuje. U některých se dokonce našly zbytky obětin - tedy alespoň si to myslíme. Podobný kámen stojí například nedaleko zámku Jezeří na Mostecku.

Cassini u Titanu
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 20/2004) Tajuplný měsíc planety Saturnu Titan je už delší dobu předmětem velkého zájmu astronomů. Je bezesporu unikátním tělesem. Nejen proto, že je druhým největším měsícem v naší sluneční soustavě, ale především svou atmosférou.

Noemova archa - skutečný příběh?
(Napínavé bádání - Planetárium 19/2004) Vrcholek Araratu pokrývá ledovec. I on byl postižen loňskou vlnou veder a odtál víc, než je obvyklé; v té době byl pořízen satelitní snímek, který ukázal, že v ledu na vrcholu Araratu něco je - a je to pořádně veliké. Jen o málo menší, než jsou rozměry Noemovy archy, udávané v Písmu svatém.

NAVŠTIVTE PODZEMÍ!

(Planetárium 16/2004) Koho z nás v dětství nelákaly podzemní prostory. Jsou to místa, která mají působivou a často tajemnou atmosféru, podbarvenou pocitem skrytého nebezpečí. Vyprávějí se o nich poutavé a někdy tajemné příběhy. O hodně zajímavější však bývá jejich skutečná historie.

Libochovice: Kdo je tu sochařem?
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 17/2004) Vítr, voda, horko a mráz někdy obrousí kameny do udivujících tvarů, které nám připomínají zvířata, lidské postavy, dokonce i tváře. Malíř a amatérský badatel Jiří Mikula tvrdí, že některé kameny, které sám nalezl, upravila do jejich podoby i ruka pravěkého člověka. Své protoplastiky vystavuje na libochovickém zámku.

KRUMLOVSKÝ LES A ZÁHADA "POSVÁTNÉ PRÁCE".
(Planetárium 1/2004) Krumlovský les je jednou z největších těžebních oblastí evropského pravěku. V době bronzové se tu masově těžila zdejší kamenná surovina - rohovec. Logicky by to mělo znamenat, že o ní byl zájem v širokém okolí a že šlo o surovinu velmi kvalitní. Ale logika je jedna věc a skutečnost věc druhá.

Splněný sen Benta Strömgrena
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 16/2004) Našim domovem je Mléčná dráha. Měli bychom toho o ní proto vědět co nejvíc. Jenže tomu tak není - třeba z historie naší Galaxie toho víme opravdu málo. Vědci to přiznávají a proto teď tolik vítají výsledky projektu, na kterém pracoval tým astronomů z Dánska, Švédska a Švýcarska.

Česká minulost pohledem archeologa.
(16.4.2004) Orientační tabulka českého pravěku.

Co po sobě zanechali prospektoři
(Napínavé bádání - Planetárium 15/2004) Když se loni na podzim čistila od mnohaletého nánosu bahna jeskyně Na Špičáku na severomoravském Jesenicku, čekalo tam na badatele mimo jiné i překvapení v podobě rytiny z roku 1519. Jde o zatím nejstarší nalezenou skalní rytinu ze všech krasových oblastí v Čechách i na Moravě.

Štramberk: "Díra" na Kotouči
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 12/2004) Už dříve, jako by si byli vědomi významu vrchu Kotouč, stvořili o něm lidé z okolí řadu pověstí; aniž cokoliv věděli o neandertálcích, kteří tu kdysi dávno žili. Možná proto, že se tam občas nacházely zvláštní staré kosti.

Magnetické pole a tajemné skvrny Jupitera
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 11/2004) Jupiterovo magnetické pole je asi dvacetkrát silnější než zemské a v naší planetární soustavě je samozřejmě nejsilnější. Vytváří kolem planety magnetosféru - jakousi obrovskou kapsu, ovlivňující a usměrňující pohyb nabitých částic a tok elektrických proudů.

Jak to bylo s Machu Picchu
(Napínavé bádání - Planetárium 10/2004) Sláva amerického výzkumníka Hirama Binghama je spjata s inckým městem Machu Picchu a se 24. červencem roku 1911, kdy slavné skalní město objevil. Binghamovo prvenství však nedávno ve své nové knize zpochybnila peruánská historička Marian Mouldová.

DOCELA ZVLÁŠTNÍ SEKERKA (PODRUHÉ).
(Planetárium 9/2004) Někdy si myslíme, že o naší minulosti známe všechno. A pak se přihodí objev, který všechno změní a nebo obrátí naruby. Právě těmito slovy začínalo povídání o prazvláštní sekerce, které jsme v rámci našeho magazínu odvysílali v létě roku 2002. Sekerka se tehdy našla v korytě řeky Nisy, v samotném centru Liberce. Vypadá jako z doby kamenné a měla by tedy být z kamene. Jenže není.
DOPLNĚNO O NOVÉ INFORMACE!

Budyně nad Ohří: Hlídač Kvasnička
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 8/2004) Kvasnička se odedávna říká pískovcové soše muže se špičatou čepicí, plnovousem a kladivem, neodbytně připomínající permoníka, která stojí ve výstupku arkýře přímo naproti hlavnímu vchodu do areálu vodního hradu. Podle pověsti střeží poklad bývalého majitele, Jana Zbyňka Zajíce z Hazmburka.

Simplicio versus Salviati
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 7/2004) Před 440 lety, 15. února 1564, spatřil světlo světa Galileo Galilei; muž, který se velmi výrazně zapsal do dějin astronomie. Mimo jiné i tím, že roku 1609 jako první obrátil k obloze soustavu vhodně zkombinovaných čoček, zvanou dalekohled.

Podivuhodné kuličky
(Napínavé bádání - Planetárium 6/2004) Hlavní sezóna šáreckých a nebo rokycanských kuliček začínala na podzim. Bylo zoráno a na povrch se tak dostaly stovky těchto tvrdých křemičitých pecek. Hledači je rozbíjeli na balvanech a meznících. Když měli štěstí, našli v kuličce zkamenělinu trilobita.

BLÍZKOZEMNÍ DVOJČATA

(Planetárium 3/2004) Kromě velkých planet obíhá naše Slunce i nepočítaně menších těles - planetek. Na sledování a objevování planetek, zejména pak těch blízkozemních, mají velký podíl i naši astronomové z Ondřejova. Blízkozemní planetka 1998 RO1 byla objevena už před šesti lety. Až do září 2003 však nikdo netušil, že to není planetka obyčejná, ale binární.

MER JAKO ŽIVÝ

(Planetárium 4/2004) Pražské Planetárium nedávno představilo veřejnosti pohyblivý model průzkumného vozidla Mars Exploration Rover (MER). Model je ve skutečné velikosti, tedy v měřítku 1:1. Původcem myšlenky na jeho sestrojení a hlavním konstruktérem modelu je Jan Šifner.

Klatovy: Lékárna U bílého jednorožce
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 4/2004) Sušenou kozlí krev, prášek z jeleního parohu a nebo třeba pravá račí očka. To všechno by vám mohl naordinovat váš lékař, kdybyste chořeli dejme tomu v 18. století. Na vlastní oči se o tom můžete přesvědčit v historické barokní lékárně v západočeských Klatovech.

Novinky z naší Galaxie
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 3/2004) Mléčná dráha, tak jak ji vidíme na nočním nebi, je vlastně průmětem nejbližších částí spirálových ramen naši Galaxie na obloze. Dosavadní znalosti o ní byly nedávno doplněny, upřesněny a v lecčems i poopraveny díky kosmickým sondám.

Hledání Attilova hrobu

(Napínavé bádání - Planetárium 2/2004) Vypráví se, že tělo mrtvého vládce bylo s velkou kořistí a ve skvělé zbroji pohřbeno pod velikou mohylou, zbudovanou v korytě řeky, jejíž vody byly během stavby dočasně svedeny jinam. Kromě této zbudovali prý Hunové ještě další dvě falešné mohyly. To aby nikdo Attilův hrob nenašel a poklady mu neuloupil.

PEYOTL, MANDRAGORA A DALŠÍ. Zajímavosti ze světa halucinogenních rostlin.
(Planetárium 24.11.2002, zkrácená repríza Planetárium 2/2004) S drogami jsme ve styku všichni, a to dennodenně. Vždyť koneckonců i každý kuřák cigaret je drogově závislý, ať se mu to označení líbí nebo ne. Látky, které tak nepříznivě působí na naše duševno a v řadě případů následně i na naši tělesnou schránku pocházejí převážně z rostlin. Hovoří o nich botanik Libor Kunte.
PLNÉ ZNĚNÍ ROZHOVORU!

MALÝ, ALE NÁŠ - PRVNÍ ČESKÝ DINOSAURUS

(Planetárium 28./30.12.2003) Před 94 miliony let, v období svrchní křídy, ležela většina našeho území pod hladinou mělkého moře. Souostroví u Kutné Hory tehdy obývali i první známí čeští dinosauři. Hovoříme o nich s paleontologem Oldřichem Fejfarem.
(PLNÉ ZNĚNÍ ROZHOVORU, ODVYSÍLANÉHO VE ZKRÁCENÉ PODOBĚ!)

Teplice: Čarodějnice z Doubravské hory
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 21./23.12.2003) Velkému kameni, který leží na poli u silnice mezi Teplicemi a Drahkovem, se říkávalo Hexenstein, Kámen čarodějky. Tři žlábky na kameni prý podle pověstí pocházejí od spárů zlé čarodějnice, sídlící na vrcholu nedaleké Doubravské hory. Na té prý kdysi dávno stávalo "pohanské obětiště"; vyprávějí se o ní i jiné romantické pověsti.

Nenasytná Mléčná dráha
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 14./16.12.2003) Objev nové trpasličí galaxie nám dokládá, že se naše Galaxie neustále vyvíjí a že její disk postupně pohlcuje malé satelitní galaxie. Potvrzují se tak dřívější domněnky, že velké galaxie ve vesmíru vznikly právě srážkami a pohlcováním galaxií malých.

Kdo byl první na Novém Zélandu?

(Napínavé bádání - Planetárium 7./9.12.2003) Oficiálně se udává, že první polynéské kmeny osídlily Nový Zéland někdy koncem 10. století. Přítomnost Maorů je doložena až ze století čtrnáctého; první Evropané spatřili novozélandské ostrovy v roce 1642. Tu a tam se však objevují hypotézy, podle nichž jiní mořeplavci objevili Nový Zéland ještě dříve. Dokonce možná už někdy na počátku letopočtu.

Neumětely: Hrob věrného Šemíka
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 23./25.11.2003) Chcete-li v tichém zadumání postát nad hrobem nejznámějšího českého koně, musíte zajet na podbrdské Hořovicko, do vsi Neumětely. Právě tady, před vraty svého dvora, nechal prý vladyka Horymír pohřbít věrného Šemíka, který ho odvážným skokem z vyšehradské skály zachránil před popravou. Kámen ve tvaru koňské hlavy tu leží dodnes.

Příliš neklidné Slunce
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 16./18.11.2003) Mýtem (i když samozřejmě jen laickým) je, že Slunce je tělesem vcelku klidným. Minulé týdny ale přesvědčily i laickou veřejnost, že tomu tak rozhodně není. Slunce je opravdu bouřící žhavou koulí. Důkazy, které nám o tom podalo, jsme viděli na vlastní oči. Večerní a noční obloha s úchvatnou polární září, pouhým okem pozorovatelné skvrny na slunečním povrchu, ale i výpadky radiového spojení - to vše způsobily mohutné výbuchy ve sluneční atmosféře.

Země, kterou stále někdo hledá
(Napínavé bádání - Planetárium 9./11.11.2003) Tou zemí je bájná Atlantis; ostrov za Héráklovými sloupy, který popsal řecký filozof Platón někdy v 5. nebo 4. století před Kristem. Atlantis prý byla skutečným ideálním státem - zemí mocnou, úrodnou, bohatou a neobyčejně kulturně vyspělou. Stihl jí však krutý osud. Nějakých devět a půl tisíce let před Kristem byla prý zničena přírodní katastrofou. Ve fyzickou existenci Platónovy Atlantidy i dnes mnozí věří a proto ji hledají. Dvě expedice se chystají právě v těchto dnech.

Lemberk a Jablonné: V kraji svaté Zdislavy
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 26./28.10.2003) Dříve hrad a nyní zámek Lemberk u Jablonného v Podještědí byl založen v první půli 13. století na pískovcové skále zvané Krutina Markvarticem Havlem. Byl to významný šlechtic, ale známější je dnes přeci jen jeho manželka Zdislava. V okolí zámku je také řada míst se zvláštní či pohnutou historií a někdy i přítomností.

ZÁHADNÁ STAVBA Z HOROMĚŘIC

(Planetárium 19./21.10.2003) To, co se našlo při záchranném archeologickém výzkumu v Horoměřicích u Prahy docela jistě překonalo i ta nejbujnější očekávání archeologů. Na nevysoké terénní vyvýšenině kousek za obcí odkryli mimo jiné i obdélníkové základy pravěké stavby, jejíž účel je prozatím záhadou. Našlo se tu však i ledacos jiného. A některé z těch dalších nálezů jsou pro archeology možná ještě významnější. Hovoří o tom Jaromír Beneš.

Kráter Leona Stuarta
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 19./21.10.2003) 15. listopadu 1953, v časných ranních hodinách snímkoval amatérský astronom Leon Stuart Měsíc, když tu v okuláru dalekohledu a později i na fotografii ke svému překvapení zaznamenal jakýsi záblesk. Domníval se, že šlo o důsledek dopadu cizího tělesa na měsíční povrch. Stuart byl jediný na světě, komu se senzační událost podařilo zachytit. A možná proto se setkal s odmítavou reakcí odborníků.

Ostrov Mayda
(Napínavé bádání - Planetárium 12./14.10.2003) Záhadný ostrov Mayda v Atlantském oceánu se poprvé objevuje na mapě bratří Piziganiů v roce 1367, naposledy ho můžete vidět na mapě Randa McNallyho z roku 1906. Nejprve nesl jméno Brazir, pak Mam nebo Man, Bentusla či Asmaidas. Jak víme, že jde stále o jeden a tentýž ostrov, notabene právě o budoucí Maydu, zeptáte se možná... Může za to jeho specifický tvar.

Zvíkov: O Římanech na Otavě
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 21./23.9.2003) Hrad Zvíkov proslul především svým raráškem a také Hlízovou věží, které se říkalo též Markomanka. Ta bývala považována za starší, než ve skutečnosti je a pozornost romantických návštěvníků hradu poutala především tajemnými značkami, jimiž je pokryté její zdivo.

TOUHA PO TMAVÉM NEBI

(Planetárium 14./16.9.2003) Noční obloha nám tu a tam připraví opravdu zajímavé představení. Letos v létě jsme si mohli například mimořádně zblízka prohlédnout planetu Mars. V letech minulých to byly třeba i komety - Hale-Bopp a obzvláště pěkná kometa Hyakutake. Právě z této komety však mohl mít opravdový požitek jen ten pozorovatel, který opustil město a vydal se do přírody. Na vině bylo světelné znečištění...

Astronom i matematik Cassini
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 14./16.9.2003) 14. září 1712, tedy před 291 lety zemřel matematik Giovanni Domenico Cassini. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají astronomií, určitě vědí, za co astronomie Cassinimu vděčí. A tak se sluší jeho osobnost v naší rubrice připomenout...

Špatné zprávy o lyrorožci
(Napínavé bádání - Planetárium 7./9.9.2003) Tajemný kopytník lyrorožec byl vědecky popsán v roce 1994, a to podle zvláštních zatočených rohů, zakoupených na tržištích ve Vietnamu a Kambodži. Nic jiného vědci v rukou neměli a dodnes nemají. Protože zoologové by nové zvíře rádi zařadili do systému, přistoupili k jediné zbývající možnosti - ke zkoumání DNA, získané z rohů a k jejímu srovnání s DNA jiných kopytníků. Výsledky byly překvapivé.

KAMENNÝ KRUH Z CEHNIC - OPRAVDU PRVNÍ DATOVANÝ ČESKÝ MEGALIT?
(Planetárium 24./26.8.2003) Už je to dost dlouho, kdy mezi našimi archeology převládl názor, že u nás v České republice nemáme žádné pravé megality... U žádného z kamenů, podezřelých z megalitického původu se totiž nenašlo naprosto nic datovatelného; nic, co by potvrdilo jejich pravěký původ. A v této atmosféře zdánlivé jistoty přichází nečekaný objev strakonických archeologů z letošního léta...

Plešivec: V revíru dobrého ducha Fabiana
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 24./26.8.2003) Asi neznámějším brdským vrchem je Plešivec; mohutná zalesněná hora, vybíhající k severu z brdských Hřebenů. Lidé se o Plešivec zajímali už v dávných dobách a hora měla nepochybně nějaký kultovní význam. Soudíme tak z toho, že se na jejích svazích a úpatí našlo celých devět bronzových pokladů. Nejspíš to byly oběti - ale komu byly určeny, to už dnes těžko rozsoudíme.

NA VÝLETĚ S ASTROBUSEM

(Planetárium 17./19.8.2003) V sobotu 9. srpna jsme si udělali příjemný výlet do Kunratic u Cvikova na Českolipsku, do tamního Dětského křesťanského tábora. Na konci žhavého odpoledne tam totiž dorazil astrobus. Přijeli s ním tři pánové ze Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Nebyla to žádná jednorázová akce. Hvězdáři z Petřína takhle o letních prázdninách objíždějí dětské tábory už řadu let.

Exoplaneta nebo "exokometa"?
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 17./19.8.2003) Exoplanety jsou tělesa, nacházející se mimo naši sluneční soustavu; obíhají kolem cizích hvězd. Mají atmosféru a planetám v naší soustavě se podobají. Jejich počet se díky soustředěnému zájmu astronomů nedávno přehoupl přes stovku a dá se čekat, že s nástupem družicové astronomie bude objevů přibývat. Jedna z exoplanet se těší zvýšené pozornosti vědců už od chvíle, kdy ji poprvé spatřili - nazvali ji HD 209458b.

MÁME SE I U NÁS BÁT ZEMĚTŘESENÍ?

(Planetárium 3./5.8.2003) Rok co rok dojde na světě ke stovkám zemětřesení. Některá jsou tak nepatrná, že je odhalí jen přístroje; jiná mají totální a devastující následky. Třeba jste si i vy někdy říkali, může-li k něčemu podobnému dojít také u nás... Odpověď jsme před časem hledali v Geofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky.

JULIUS PAYER - POLÁRNÍK Z TEPLIC

(Planetárium 3./5.8.2003) Právě před 130 lety objevila rakousko-uherská polární expedice na východ od Špicberk do té doby neznámé souostroví - Zemi Františka Josefa. Členy expedice bylo i několik Čechů; vedením byli pověřeni německý polárník Weyprecht a také rakouský důstojník, polárník a úspěšný horolezec Julius Payer - rodák ze severočeských Teplic.

Rakovník: Docela malá Kamenná panna

(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 22./24.6.2003) První zpráva o otlučeném pískovcovém kameni s obrysy lidské postavy, vysokém zhruba metr, pochází z roku 1888. Část badatelů považovala v průběhu let kámen za menhir, tedy památku, vztyčenou zde v pravěku. Jiní zase říkali, že jde o smírčí či pamětní kříž se zvětralými a odpadlými rameny. Kámen podle nich přišel ke svému jménu díky tomu, že po ztrátě ramen připomíná trochu lidskou postavu. Chce to však notnou dávku fantazie...

Hostišovice: Tajemná krypta
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 27./29.7.2003) Právě před deseti lety byl v lese nedaleko jihočeských Hostišovic poblíž Blatné na Strakonicku objeven zajímavý kamenný objekt. Objevitele z řad milovníků záhad stavba doslova nadchla - připomněla jim západoevropské dolmeny. O účelu stavby vzniklo hned několik teorií. Ta o megalitickém (a tedy pravěkém) původu objektu však byla nejlákavější.

Zaprášený vesmír
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 20./22.7.2003) Za dráhou Pluta, nejvzdálenější planety naší sluneční soustavy se nachází spousta nejrůznějších částic meziplanetární hmoty, mezi něž počítáme i planetky. Je jich tu vůbec nejvíc v naší soustavě. Planetky se v tomto prostoru miliardy let mezi sebou srážely, vzájemně otloukaly a omílaly, až vzniklo velké množství prachu. Ten zvolna putuje sluneční soustavou směrem ke Slunci. A není ho málo...

MĚSÍC VERSUS SLUNCE
(Planetárium 29.6./1.7.2003) Vítězný příspěvek Jiřího Bruthanse z Lovčic u Čáslavi, zaslaný do soutěže o nejzajímavější zpracování zážitku z pozorování některého z květnových astronomických úkazů... Slunce za chvilku vykouklo celé do kraje s Měsícem ve cloně. Zatím pořád neberu kuklu oproti Honzovi. Nádherné, úchvatné, čarovné? Ještě rychleji postoupilo výš. Oba už s kuklami pozorujeme tu nezachytitelnou scenérii, uchváceni výjimečností dané situace. Měsíc pomaličku, avšak zcela jistě přecházel na druhou stanu Slunce.

K severnímu pólu
(Napínavé bádání - Planetárium 8./10.6.2003) Že cesta k severnímu pólu není žádná legrace, prokázal nedávný případ britského dobrodruha Pena Hadowa, který jako první člověk v historii došel k pólu sám, bez cizí pomoci. Na nejsevernějším bodě planety pak musel strávit osm dní takřka bez jídla, než se zlepšilo počasí a umožnilo přílet záchranného letadla... Historie dobývání severního pólu je plná podstatně tragičtějších historií. Dokonce se ani neví, kdo byl na severním pólu první.

LAKOVÉ OBTISKY SEDIMENTŮ

(Planetárium 25./27.5.2003) Neobvyklé spojení náhody, vědy a umění - to jsou lakové obtisky sedimentů; zvláštní artefakty v podobě závěsných obrazů, uchovávajících neopakovatelný záznam půdního profilu. Jde o průřez vrstvami usazených hornin, sedimentů, a v podstatě tedy i o jakýsi průřez minulostí místa. Lakovými obtisky sedimentů se u nás zabývá geolog Ivan Doležal...

Kutná Hora: Rudé srdce sv. Jana Nepomuckého
(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 25./27.5.2003) Kutná Hora je město spojené s alchymií a dnes si tam můžete prohlédnout dokonce i nedávno otevřené Muzeum alchymie ve starém Sankturinovském domě. Už tam může být vaše touha po tajemství naplněna měrou vrchovatou. Pokud budou tajemství, umístěná zde vesměs ve vkusných vitrínách pro váš vkus příliš statická, můžete se vydat za kutnohorskými strašidly. Jenže jak to je se strašidly, dobře víte - bylo-nebylo.

Jak ondatry díky hraběcí milosti dobyly Evropu
(Napínavé bádání - Planetárium 11./13.5.2003) Možná o tom ani netušíte, ale ještě před sto lety byste v zemích českých nenarazili ani na jedinou ondatru. A nejen v zemích českých - ani jinde v Evropě ondatry nežily. A přitom je dnes ondatra pižmová v naší přírodě více než běžná. A bylo dokonce hůř. Byly časy, kdy zejména naši rybáři a rybníkáři vedli s ondatrami neúprosný vyhlazovací boj.

Klobuky: Kamenný muž

(Kratochvilná vyprávění o tajemných místech - Planetárium 27./29.4.2003) Pojedete-li někdy ze Slaného do Loun, odbočte v Třebízi směrem na Klobuky. Projeďte obcí a při stoupání na Telce letmo upřete svůj pohled doprava, na horizont. Stojí tam naprosto nepřehlédnutelný, tři a půl metru vysoký pískovcový kámen. Říká se mu Zkamenělý pastýř, případně Kamenný muž a dost možná je to jeden z mála opravdových českých megalitů. Vypráví se o něm roztodivné věci...

JAK SE PTÁCI NAUČILI LÉTAT

(Planetárium 27./29.4.2003) Vzduchu dnes vedle hmyzu kralují především ptáci. Byly však časy, kdy se předkové dnešních ptáků teprve létat učili. Jak a kdy se vznesli do vzduchu ti první? To je otázka, která vrtá hlavou nejednomu paleontologovi. Vyvětlují to dvě teorie - kurzoriální a arboreální. Až do letošního roku se zdálo, že navrch má ta první - než čínští paleontologové vykopali svého Microraptora gui. Podrobnosti má Jaroslav Mareš.

Co se nachází v nitru Marsu?
(Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie - Planetárium 20./22.4.2003) O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné. Co se tedy skrývá v nitru Marsu?

LAPIS QUI DICITUR KRÁLÓV STOL - KÁMEN, JENŽ NAZÝVAJÍ KRÁLŮV STŮL
(Planetárium 20./22.4.2003) Významným bodem v krajině byl už ve 13. století. Povídá se o něm ledacos a mnohdy jsou to věci opravdu poněkud fantastické. Tomu kameni nezanedbatelné velikosti se říká Králův stůl. V historii se o něj zajímal z nejrůznějších důvodů kdekdo - královští úředníci, cestáři, hledači pokladů i megalitů, příznivci Keltů, archeologové, vlastivědci a historici laičtí i profesionální...

Aviatik Richard Pearse
(Napínavé bádání - Planetárium 13./15.4.2003) Novozélandští historici tvrdí, že mechanik Richard Pearse létal na svém stroji těžším vzduchu dřív než bratři Wrightové - možná už v roce 1902, ale zcela jistě prý poslední březnový den roku 1903. Proč se o tom až dosud nevědělo?

NESSIE SLAVÍ NAROZENINY

(Planetárium 13./15.4.2003) Záhadných tvorů jsou prý na světě desítky, možná i stovky. Dva z nich ale všechny ostatní svou slávou zastiňují. Sněžný muž - a lochneská nestvůra. Letos v dubnu má právě Nessie cosi jako sedmdesáté narozeniny. 14.4.1933 totiž došlo k prvnímu široce publikovanému pozorování neznámého tvora ve skotském jezeře Ness. Bylo to pozorování skutečně první? Odpovídá Jaroslav Mareš.

DOHLÉDNEME JEDNOU AŽ K VELKÉMU TŘESKU?

(Planetárium 13./15.4.2003) Počátkem letošního roku byl tisk plný pohledů do vzdáleného vesmíru. Nedíval se jen Hubbleův teleskop. Kupříkladu sonda WMAP nám zprostředkovala pohled na vesmír, starý necelých čtyři sta tisíc let. I vy jste možná dumali nad tím, jak je vůbec možné pohlédnout do tak vzdálené minulosti - a co to tam vlastně vidíme. To vám prozradí Jiří Grygar.

SAFÍRY PRAVÉ A NEPRAVÉ

(Planetárium 6.4.2003) Safíry se lidé zdobí už tisíce let. Jejich barevná chladná krása přitahuje a vábí, a tak je historie těchto drahých kamenů zároveň i historií klamu a šalby. Kde se safíry těžily a těží a jak je to s jejich výskytem v Čechách? Jaké slavné klenoty zdobí? Výzkumem drahých kamenů se zabývá věda, zvaná gemologie. Na naše otázky proto odpoví gemolog Jaroslav Hyršl.

ZAJÍMAVOSTI V SÍTI: Archeologie česky
(Planetárium 30.3.2003) Jste-li opravdovými příznivci archeologie, možné byste si rádi tu a tam zasurfovali v síti sítí a dozvěděli se, co je nového v tomto vědeckém oboru na našem domácím písečku. V takovém případě budete možná zklamáni. Takové komplexní webové stránky, po jakých toužíte, nejspíš nenajdete.

PŘÍBRAMSKÝ METEORIT
(Planetárium 30.3.2003) Před čtyřiačtyřiceti lety, 7. dubna 1959, se astronomům z Ondřejova podařilo vyfotografovat dráhu letu objektu, jehož úlomky byly později nalezeny u Příbrami. Dodnes je to jeden z největších světových úspěchů naší astronomie. Víc nám o tom řekne astronom Zdeněk Ceplecha

ČESKÝ SVĚTEC SV. PROKOP
(Planetárium 30.3.2003) Sv.Prokop byl jedinečnou osobností našich dějin. Co o něm však víme jistého a co je jen legenda? V úterý 25. března uplynulo právě 950 let od jeho smrti na Sázavě a v příštím roce uplyne dokonce 800 let od jeho svatořečení. O jednom z českých zemských patronů vypráví litoměřický historik, archivář tamního biskupství Jaroslav Macek.

KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: U Svatého Kamene
(Planetárium 23.3.2003) Samota U Svatého Kamene, tvořená jen několika domy se nachází na Českokrumlovsku, nedaleko hranic s Rakouskem. Je to významné poutní místo - a i v dnešních dnech se tam uctívají kameny, na kterých se podle legendy někdy kolem roku 1500 zjevila "v nebeském lesku" Panna Maria.

PŘEPÓLUJE SE NAŠE PLANETA?
(Planetárium 28.4.2002 a 23.3.2003) Magnetické póly Země se nekryjí s geografickými a navíc stále mění místo - to je známá věc. V geologické minulosti naší planety dokázaly magnetické póly předvádět ještě daleko divočejší tanec. A co víc: dokázaly se i přepólovat. Někdy v budoucnu nás to čeká znovu, říká Pavel Hejda. Máme se bát?

ASTRONOM TYCHO BRAHE
(Planetárium 25.11.2001 a 23.3.2003) Byl to právě dánský astronom Tycho Brahe, který zcela změnil podobu a metody astronomických pozorování. Krátký pobyt v Čechách byl pro něj osudový. Setkal se tu s Johannesem Keplerem a našla si ho tu i smrt. O Tychonu Brahem hovoří astronom Pavel Najser.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Slunce
(Planetárium 16.3.2003) Pozorovatelé se kdysi domnívali, že Slunce je jakousi koulí z čistého ohně a světla. Ovšem jen do té doby, než pomocí dalekohledu uviděli na jeho povrchu tmavé skvrny. O těch si zpočátku mysleli, že jde o strusku, plovoucí na roztavené hladině...

PRAVĚKÉ LOMY NA ZELENOU BŘIDLICI NALEZENY
(Planetárium 16.3.2003) Poblíž Jablonce nad Nisou, mezi Maršovickým vrchem a Velkými Hamry, existovala v neolitu velká těžební oblast, která zásobovala zelenými břidlicemi nejen všechny slavné české neolitické lokality, ale zřejmě i území Moravy, dolního Rakouska a Německa. Hovoříme o tom s Antonínem Přichystalem.

BOHOVÉ, HROBY A UČITELÉ - NOVÁ KNIHA KARLA SKLENÁŘE
(Planetárium 16.3.2003) Učiteli jsou míněni čeští spisovatelé. Hlavním tématem knihy jsou jejich pokusy o zobrazení českého pravěku v beletrii. Tomuto tématu se u nás dosud nikdo komplexně nevěnoval a nová publikace z pera známého popularizátora archeologie tak přináší zajímavé a někdy i zábavné informace.

EXKLUZIVNÍ AKTUALITA: Novinky z oázy Bahríja. Čeští egyptologové na výzkumu v egyptské Západní poušti
(9.3.2003) Miroslav Bárta a Vladimír Brůna se hlásí s průběžnou aktuální informací z výzkumů, doprovázenou fotografiemi!

NAPÍNAVÉ BÁDÁNÍ: Záhadný Doughertyho ostrov
(Planetárium 9.3.2003) Na Doughertyho ostrov nevede jednoduchá cesta. Není totiž k nalezení a není také příliš jasné, co se s ním vlastně stalo. Jeho poloha je přitom dobře známá... Měl by ležet v nejjižnějším Tichém oceánu, nějakých 1500 kilometrů severně od ledového pobřeží Antarktidy, kde Amundsenovo moře omývá Getzův šelfový led. Ale neleží.

ČTVRTSTOLETÍ PO LETU VLADIMÍRA REMKA
(Planetárium 9.3.2003) 2. března 2003 uplynulo rovné čtvrtstoletí ode dne, kdy se do vesmíru vydal první Čech, Vladimír Remek. Ať už se dnes o jeho cestě říká a píše cokoliv, neoddiskutovatelným faktem zůstává, že tehdejší Československo bylo teprve třetí zemí na světě, jejíž občan se mohl podívat na planetu Zemi z kosmického prostoru. A rozhodně nebyl jen nějakým kosmickým turistou...

Jak funguje NEAT (Planetárium 9.3.2003) Jak pracuje vyhledávací systém, který objevil stovky nových komet a asteroidů? Vysvětlení Kamila Hornocha obsahuje už publikovaný článek KUDO-FUJIKAWA A NEAT - KOMETY TĚCHTO DNÍ.

OBRAZY HISTORICKÉ KRAJINY

(Planetárium 9.3.2003) Co víme o tom, jak vypadala česká krajina na přelomu 18. a 19. století, v době těsně předcházející průmyslové revoluci a nebo v jejich počátcích? Jsme o tom kupodivu zpraveni dost podrobně - vedle obrazů, kreseb či grafik našich umělců i díky vojenským kartografům. Obraz historické krajiny nám zachovaly mapy I. a II. vojenského mapování. Tento obraz v sobě nese informace, které zajímají vědce mnoha oborů.

PRAVĚKÉ PÍSMO NA ŽATECKU - VÝROČÍ JEDNOHO PODVODU

(Planetárium 2.3.2003) Znali pravěcí lidé písmo? Tato otázka vzrušovala odbornou i laickou veřejnost od počátků archeologické vědy až skoro do půlky 20. století. Jak by to bylo pěkné, najít a rozluštit nějaký nápis z temného dávnověku, ze kterého nám jinak zbyly jen němé předměty a kostry. Z těch se nedal vyčíst žádný příběh; zbyly jen konstrukce a dohady. Debata o pravěkém písmu propukala, utichala a znovu se vracela v jakýchsi vlnách; tak, jak vycházely na světlo světa další podivuhodné nálezy.

PAVEL PAVEL OPĚT NA VELIKONOČNÍM OSTROVĚ

(Planetárium 2.3.2003) Strakonický inženýr a specialista na přepravu břemen Pavel Pavel nedávno po letech znovu navštívil Velikonoční ostrov. Byla to už třetí jeho návštěva na této výspě civilizace, ztracené ve vlnách Tichého oceánu. Při té první, v roce 1986, předvedl Thoru Heyerdahlovi i ostrovanům, jak mohli jejich předkové po ostrově transportovat zdejší obří sochy moai. Co ho vedlo k té letošní návštěvě?

AKTUALITA: Pioneer-10 se navždy rozloučil se Zemí
(26. února 2003) Americká kosmická sonda Pioneer-10 vyslala na Zemi svůj poslední signál 22. ledna letošního roku. V noci z 25. na 26. února to oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sonda se v současnosti nachází ve vzdálenosti 12,23 miliardy kilometrů od Země, což je dvaaosmdesátkrát dál, než je vzdálenost Země od Slunce. Ještě žádný lidský výtvor se nedostal tak daleko. Sonda, která je vybavena i zlatou destičkou s poselstvím mimozemským civilizacím se na svou pouť vydala 2. března 1972 z floridského mysu Canaveral. Jako první pronikla pásem asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a v prosinci 1973 z oběžné dráhy kolem Jupitera potvrdila, že tato planeta je složena z plynů a tekutiny. V dalších letech přinesla i mnoho dalších vědeckých poznatků. (ČTK/ Planetárium)

KRATOCHVILNÁ VYPRÁVĚNÍ O TAJEMNÝCH MÍSTECH: Jizerské hory a Pohanské kameny
(Planetárium 23.2.2003) Skupina rulových balvanů Pohanské kameny se nachází nad údolím říčky Smědé a je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně. Podle německého badatele Preuskera se prý na Pohanských kamenech kdysi konávaly starogermánské slavnosti slunovratu.

DENDROCHRONOLOGIE - CO SKRÝVAJÍ LETOKRUHY
(Planetárium 23.2.2003) Minulost člověka může být zachycena třeba v kronikách, minulost stromů v jejich letokruzích. Zkoumáním letokruhů se zabývá dendrochronologie. Badatelé v tomto oboru jsou opravdovými cestovateli v čase. Jejich cesta je plná úskalí a napětí - je dobrodružná, ale málokdo o ní něco ví. A přitom tento obor bádání nabízí něco takřka neuvěřitelného. Kus dřeva z krovu historické stavby umožňuje takřka na rok přesně určit, kdy byla postavena. Odborníků, kteří se u nás dendrochronologii soustavně věnují není mnoho. Jedním z nich je Josef Kyncl.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Asteroid 2002 AA29
(Planetárium 16.2.2003) Možná si vzpomenete, že jsme se loni v přehledu novinek ze světa vědy zmiňovali o několika planetkách, které se přiblížily - vzato z astronomického hlediska - doslova na dosah ruky k naší Zemi. Připomenu, že to byla např. planetka s označením 3753 známá spíše pod názvem Cruithne. Nebo třeba 1950 LK... Astronomy však jaksi dodatečně nejvíc zaujal asteroid s označením 2002 AA29.

TAJEMSTVÍ KRUMLOVSKÉHO LESA
(Planetárium 16.2.2003) O tom, že se v době kamenné hojně vyráběly a používaly kamenné nástroje, ví každý. Kámen později vystřídaly kovy, ale kamenné nástroje se místy vyráběly dál. A ve velké míře. Dělo se tak například v oblasti tzv. Krumlovského lesa, na půli cesty mezi Brnem a Znojmem. Dodnes tu všude leží statisíce kamenných úštěpků i hotových nástrojů, které se tu sice vyráběly, ale my nevíme proč. Jejich výrobci je totiž k ničemu nepoužívali. Hovoří o tom Antonín Přichystal.

KOSMICKÉ KARAMBOLY (S DOBRÝM KONCEM)

(Planetárium 16.2.2003) Tragická havárie raketoplánu Columbia z 1. února letošního roku opět po nějakém čase upozornila na skutečnost, že být kosmonautem je opravdu velmi nebezpečné povolání. Kosmická technika totiž není a nikdy nebude nic jednoduchého a čas od času bude zkrátka docházet k jejím poruchám. Opravdu se s tím nedá nic dělat? "Jediné, co můžeme udělat je pokusit se minimalizovat riziko poruch s fatálními následky; havárii, při kterých přijdou o život kosmonauti," říká Marcel Grün.

KUDO-FUJIKAWA A NEAT - KOMETY TĚCHTO DNÍ

(Planetárium 9.2.2003) Pozornost astronomů na konci minulého a také na začátku letošního roku poutala a částečně ještě poutá dvojice jasných komet - C/2002 X5 Kudo-Fujikawa a C/2002 V1 NEAT. Předpokládalo se, že nám tyto komety na obloze předvedou úžasnou podívanou. Tak úžasnou, že dokonce jedna z nich měla být vidět i na denní obloze. Bohužel, nestalo se tak...

GEOINFORMATIKA VE SLUŽBÁCH NAŠICH EGYPTOLOGŮ

(Planetárium 9.2.2003) Jakožto odborník na geoinformatiku jezdí Vladimír Brůna poslední dobou pravidelně na expedice s našimi egyptology. Co jeho práce egyptologům přináší a proč je pro ně důležitá? A co je to geoinformatika? "Je v podstatě celý soubor oborů. Patří mezi ně geodézie, kartografie, problematika geografických informačních systémů (GIS), metody dálkového průzkumu Země a souvisí s tím samozřejmě i výpočetní technika," říká Vladimír Brůna.

PROČ UBÝVÁ VRABCŮ?

(Planetárium 2.2.2003) Dokážete si představit něco obyčejnějšího a nenápadnějšího, než je vrabec domácí? Asi těžko, vždyť vrabci jsou prostě všude - méně nepříjemní než holubi, ale o to více všudypřítomní. Donedávna platilo, že stačí v kterémkoliv městě hodit na zem pár drobků a ve chvilce jste byli obklopeni houfem obcházejících holubů a poskakujících vrabců. Zkuste to ale udělat dnes. Holubi dozajista přiletí. Vrabců bude jen pár a nebo žádný. Začali totiž vymírat - a nikdo přesně neví proč.

HRY SE SLOVY A JAZYKEM
(Planetárium 2.2.2003) Jak se bavit a jak si hrát, nemáte-li k dispozici nic jiného než svůj mozek a pár pomůcek navrch - hlas, tužku, papír? V takovou chvíli přichází čas her s řečí a jazykem. Čeština vám k tomu dává nepřeberně možností. Dokonce si o tom můžete předem i něco zajímavého přečíst. V knize, která je ve své podstatě dvojjediná. Její hlavní část totiž vyšla tiskem; to, co se na papír nevešlo a nebo nehodilo, je k dispozici na Internetu... Víc vám už prozradí autor knížky, Pavel Houser.

MÝTY, OMYLY, AKTUALITY ASTRONOMIE: Hádanky kolem Venuše
(Planetárium 19.1.2003) Venuše je stále ještě velmi tajemná planeta. A to i přesto, jak je naší Zemi blízká - svou vzdáleností od Slunce, velikostí, hmotností i hustotou. Často byla označována jako dvojče a nebo sestra Země, zvláště když se ukázalo, že má atmosféru a oblačný příkrov. Všechny mýty a představy však padly s šokujícími zjištěními prvních kosmických sond, které k Venuši dorazily v 60. letech.

NAŠE TIPY

Chcete si o vědě a fantazii přečíst ještě víc?
Podívejte se na tyto stránky:
ČESKÝ ROZHLAS - Věda a technika
VĚDA na NEVIDITELNÉM PSU
SCIENCEWORLD
INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
PLANETÁRIUM - stránky Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy
PROJEKT ZÁŘE - sběr a vyhodnocování informací o UFO a záhadných jevech v ČR
ČESKÁ ASTRONOMICKÁ SPOLEČNOST - aktuality z astronomie a kosmonautiky
ARCHEOLOGICKÉ MÍSTO - Archeologie v České republice
ASTROPIS - astronomický časopis
METEOROLOGIE, KLIMATOLOGIE A HYDROLOGIE NA INTERNETU

PŘÍŠTÍ PLANETÁRIA

Sobota 19. a středa 23. března České Budějovice, sobota a neděle 19. a 20. března Sever, úterý 22. března Regina, Region, Pardubice a Vysočina:

Na výstavu vynálezů Julese Verna vás pozve a o životě a díle tohoto literárního velikána 19. století pohovoří spisovatel a publicista Ondřej Neff. Od egyptologa Miroslava Bárty se zase dozvíte, zda opravdu žil rádce a architekt faraona Džosera Imhotep - a možná i to, proč se dosud nenašla jeho hrobka.

Sobota 26. a středa 30. března České Budějovice, sobota a neděle 26. a 27. března Sever, úterý 29. března Regina, Region, Pardubice a Vysočina:

Orientalista Jan Filipský vás seznámí s novým vývojem v luštění tajemného protoindického písma. Podle počítačové expertizy prý vůbec o písmo nejde! O tom, jak se tvoří latinské i české názvy živočichů pohovoří zoolog Miloš Anděra.

Dále připravujeme:

Poklady města Uru - Příběh archeopteryxe - Cesty Odorika z Pordenone - Sluneční hodiny - Tutanchamon: jeho život a smrt - Černí a bílí kuřáci na dně oceánů - Kdy začali lidé chodit po dvou - Jak žijí masožravé rostliny atd.

ARCHIV PŘÍSPĚVKŮ

ROZHOVORY
PRAVIDELNÉ RUBRIKY:
Procházka oblohou (vždy 1. týden v měsíci)
Napínavé bádání (2. týden v měsíci)
Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie (3. týden v měsíci)
Kratochvilná vyprávění o tajemných místech (4. týden v měsíci)