Pelíkovice – obec, kde padá z nebe „mana“

Vyjdeme z rychnovského nádraží. Začíná tam modrá turistická značka a také Naučná stezka manželů Scheybalových. Půjdeme silnicí podél lesa a mezi poli směrem na Pelíkovice. Jsou to asi dva kilometry. Les mezi Rychnovem a Pelíkovicemi se nazývá Planský. Bývaly v něm kdysi oblíbené rašelinné lázně. Také se tam prý kdysi ráda proháněla Divoká honba. Přízraky cik cak křižovaly les za strašného ryku a nebylo radno připlést se jim pod kopyta. Jakoby na obranu proti přízrakům stojí u křižovatky cest před Pelíkovicemi boží muka U Čtrnácti svatých pomocníků. To jsou světci, kteří pomáhají v nebezpečí života, při nemocech a jiných těžkých situacích. Jenže boží muka stojí u Pelíkovic až od přelomu 18. a 19. století a jak stará je pověst o Divoké honbě nikdo neví.

Začátkem 19. století došlo v Pelíkovicích k prazvláštní události. Jak píše ve svém Labyrintu míst klatých Martin Stejskal, 16. července roku 1805 ráno se prý zdvihla na Semilsku a Liberecku prudká bouře, která vyvrcholila poledním lijákem a krupobitím. U Železného Brodu, Liberce a také v Pelíkovicích však namísto krup padala z nebe záhadná zrnka. Vypadala prý jako hrášek nebo čočka a byla různě veliká, někdy i podlouhlá jako zrno žita. V kraji v tom roce panoval hlad a tak vesničané sbírali zvláštní „manu“ do ošatek, nosili ji domů, vařili v mléce a jedli... Protože opakování podobné události je dost nepravděpodobné, nezdržíme se v Pelíkovicích dlouho a dáme se hřebenovou cestou k rozhledně Kopanina. Je to asi tři a půl kilometru. Věž rozhledny stojí od konce 19. století. Má prosklenou vyhlídku a umožňuje široký rozhled po celých severovýchodních Čechách. Z Kopaniny se po Naučné stezce manželů Scheybalových a poté ulicemi města vrátíme k nádraží v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Jsou to asi čtyři kilometry.

Rozhledna na Kopanině poblíž Rychnova u Jablonce nad Nisou|foto: Creatice Commons 3.0 Unported, Olaf1541

Zdroje:
Naučná stezka Jany a Josefa V. Scheybalových na webu Jabloneckého kulturního a informačního centra.
Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých. Praha – Litomyšl 2011, s. 754-5.