Páteční Noční linka: Umíme naslouchat druhým?

18. leden 2019

Umíte naslouchat svým blízkým, svým dětem či svým přátelům? A umíte naslouchat i těm, kteří jsou pro vás vlastně cizí, ale potřebují si popovídat? Je to umění naslouchat druhým a být empatický a umět se vcítit do potřeb a starostí toho druhého? Proč nám to někdy nejde a proč nás to také někdy vůbec nebaví? Jaké jsou vaše zkušenosti jak jedné, tak i z druhé strany?

Není to vždy jednoduché umět naslouchat. A ne každý z nás to umí. Doba nás někdy tlačí k tomu, abychom si řekli to své a utíkali zase dále a to co nám sdělují druzí, jako bychom často ani nechtěli slyšet!

Arnošt|"Můžete, jestli vám nevadí, že si budu číst." V trolejbusu v Plzni "žije", resp. se vyskytuje jedna paní, která číhá, kde je někde vedle cestujícího volně místo, aby si přisedla a začala - výraz "vyprávět" by byl moc nadnesený - spíš začala "mlet". Stalo se mi to již několikrát. Podotýkám, že nevypadala na duševně nemocnou! Hned když si přisedla se optala: "nevadí vám. když budu povídat?" Usmál jsem se trochu kysele a odvětil: "když vám nebude vadit, že si při tom budu číst?". Ušklíbla se a rozhlížela se po jiné oběti. Někdy není snadné naslouchat druhým. Dobrou noc všem v noční lince - a v Plzni pozor na paní, která se v trolejbusu podezřele rozhlíží. Zdraví Vás Arnošt.