Osobnosti severních Čech - Ernest Neuschul

13. září 2008

Rok 1968 se letos připomíná - a asi ještě bude připomínat - na všechny možné způsoby. A je to také osudový rok pro jednoho významného ústeckého rodáka, o kterém teď budeme hovořit v Severočeském Atlasu. Je jím Ernest Neuschul.

Narodil se v květnu 1895 v rodině židovského obchodníka, majitele jednoho z ústeckých železářství. Byl to nejspíš chlapec tvrdohlavý. Proti vůli rodičů se nejprve nestal obchodníkem, ale studoval ústecké gymnázium. Ani u toho nevydržel a ještě před maturitou odešel do Prahy. Od roku 1915 postupně vystřídal výtvarné akademie v Praze, Vídní, Krakově a Berlíně, kde v roce 1919 získal absolutorium. Nakrátko se vrátil do Prahy a pak odcestoval do Berlína, kde se roku 1921 oženil. Za manželku si vzal Němku s exotickým jménem Takka-Takkou. Znali se už tři roky a ona dáma vystupovala po Německu jako javánská tanečnice. Neuschul se pohyboval mezi Berlínem a rodným městem Ústí nad Labem, například v roce 1921 se stal členem Metzner-Bundu, tedy Spolku německých výtvarných umělců v Čechách, a to jeho skupina v Ústí nad Labem. V letech 1922 až 1926 podnikl Neuschul pod pseudonymem Yoga-Taro se svou manželkou turné po Evropě a Spojených státech jako javánský taneční pár. Poslední dva roky turné už absolvovali jen jako umělečtí partneři, jejich manželství bylo roku 1924 rozvedeno. Vystoupení Neuschula coby javánského tanečníka Yoga-Taro mu zajistilo velkou popularitu v Paříži, Londýně a celých Spojených státech. Po návratu do Evropy se Neuschul zapojil do řady výtvarných skupin, které se věnovaly modernímu umění, například v Německu výtvarnému směru pod názvem "Nová věcnost". Neuschul byl označován za jednoho z vůdčích umělců tohoto nového realismu dvacátých let. Kromě maleb s pracovní a sociální tematikou se věnoval také portrétu a vytvořil řadu podobizen současných politiků i autoportrétů. Svoji velkou výstavu si však Neuschul nenačasoval právě dobře. Uskutečnila se roku 1933 v Berlíně a během ní byly jeho obrazy zabaveny a část z nich zničena. V souvislosti s nástupem nacistů k moci musel Neuschul opustit Německu. Ještě v roce 1933 se vrátil do rodného Ústí nad Labem a o rok později se znovu oženil. Jeho druhou manželkou byla Christl Blellová a manželům se postupně narodili dva synové. V letech 1935 a 1936 byl Neuschul na pozvání Svazu sovětských výtvarných umělců v tehdejším Sovětském svazu, kde dlouhodobě pracoval. Portrétoval mimo jiné Stalina a Dimitrova a stal se členem Moskevského svazu umělců. Po návratu do Československa uspořádal Neuschul roku 1937 v Ústí nad Labem výstavu, jeho obrazy byly ale přímo v expozici ničeny ústeckými nacisty. Ti ho nakonec donutili, aby se vystěhoval z Ústí nad Labem do Prahy. Na poslední chvíli, v březnu 1939, emigroval do Velké Británie. Žil ve Walesu a až do roku 1946 přednášel dějiny výtvarného umění. Po konci války se rozhodl zůstat ve Velké Británii natrvalo a přijal jméno Norland. Ernst Neuschul patří k nejvýznamnějším ústeckým umělcům dvacátého století. Vytvořil mimo jiné i vynikající portréty Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše nebo ústeckého starosty Pölzla. Naprostá většina Neuschulových obrazů byla ale v Ústí nad Labem v letech 1938 a 1939 zničena nacisty. Ernst Norland zemřel před čtyřiceti lety, 11. září 1968 v Hampsteadu u Londýna. Do své smrti stihl ve Velké Británii uspořádat ještě sedm individuálních výstav. O životě tohoto významného ústeckého rodáka psal v roce 1995 ústecký archivář Vladimír Kaiser v dějinách města Ústí nad Labem, nebo v roce 2000 Bedřich Rohan v knížce Ústecký šoulet. Velkou pozornost dílu Ernesta Neuschula - Normanda věnoval Dům umění města Brna, který mu v roce 2001 uspořádal velkou výstavu, k níž vydal i rozsáhlý katalog s životním profilem umělce.

autor: David Hertl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.