Operní zpěvačka Božena Kacerovská

Pražské Národní divadlo mohlo mít sopranistku světového jména. Nemělo nic. Tak by se dal shrnout příběh legendární české operní pěvkyně Boženy Kacerovské, která se před 132 lety, 4. srpna 1880, narodila v Lounech.

Dívku z nepříliš bohaté rodiny – tatínek byl holič – objevil pro zpěv jiný lounský rodák, dirigent Eduard Tregler. Na jeho doporučení vystudovala zpěv a když v roce 1901 potřebovalo Národní divadlo obsadit titulní roli Verdiho Aidy, obrátilo se na Kacerovskou. Výsledek byl dokonalý – ovšem přítomnost jednadvacetileté talentované a mimořádně pohledné zpěvačky nemohly rozdýchat kolegyně z Národního divadla. Po roce problematického soužití s umělci naší první scény proto Kacerovská z Národního divadla odešla. Angažmá ji nabídlo Nové německé divadlo Praze. Když v něm poprvé vystoupila v lednu 1904 v roli Donny Anny v Mozartově opeře Don Giovanni, chvalozpěvy kritiků nebraly konce...

V dalších letech vystupovala na nejvýznamnějších evropských scénách a byla přední interpretkou hlavních postav zejména Wagnerových oper. Řadu let žila ve Francii, kde kromě vlastní umělecké práce vyučovala zpěvu dcerky ze zámožných rodin. Do Čech se vrátila až v polovině 20. let 20. století. Nejprve do Prahy, později do rodných Loun.

Zemřela v devadesáti letech v únoru 1970 a přežila všechny příbuzné, které v závěti žádala, aby po její smrti probodli její srdce. Poslední přání jí tak nikdo nesplnil – zato vzdálenější příbuzní se vrhli na její byt a doslova jej vydrancovali ve snaze objevit šperky, kterými byla proslulá. Neobjevili nic – Kacerovská totiž dlouhá desetiletí žila v osamění a postupný prodej šperků byl pro ni – kromě hodin zpěvu, které dávala mladým talentovaným zpěvákům – jediným zdrojem příjmů, kterým si vydělávala na zaplacení vytápění a odměnu paní, která ji posluhovala. Když po měsíci vešli do jejího bytu archiváři, našli vše rozházené a pokryté vrstvou prachu. Odnesli si jen pár písemností, které dodnes svědčí o celosvětovém věhlasu této severočeské rodačky.