Opalování je zdraví prospěšné, neměli byste se ale spálit!

Je všeobecně známo, že slunce hraje nezastupitelnou roli při produkci vitamínu D v našem organismu. Potřebují ho naše svaly, mozek, cévní a imunitní systém, kosti i nervy. Jeho nedostatek v těle může za velkou část zdravotních potíží.

Zdravotníci upozorňují přímo na epidemii nedostatku vitamínu D – to je jeden z důvodů, proč bychom se neměli hystericky schovávat před slunečními paprsky - potravou totiž dokážeme přijmout maximálně 10 % potřebné dávky tohoto vitamínu, zbylých 90 % musíme načerpat právě ze sluníčka.

Sluníčko? Zaručený lék na stres!

Věda poukazuje i na další pozitiva slunečních paprsků. Studie dokazují, že sluníčko a přirozené denní světlo odbourávají stres a tlumí bolest a podporují spalování podkožního tuku.

Nejspíš jste to vysledovali sami - pokud přes den pobýváte v uzavřených prostorách s umělým osvětlením, býváte unavení. Zatím co po několikahodinovém pobytu na sluníčku a denním světle býváte i v pozdních nočních hodinách bdělí a čilí.

Důvodů, proč se slunit, je spousta. Ale co rakovina kůže?

Proto, aby člověk nepodléhal hysterii ohledně rakoviny kůže je asi dobré si uvědomit, že sluníčko není jediným faktorem, který jí způsobuje. Je tu i řada dalších faktorů, mimo jiné stav imunitního systému. Ten nemůže správně fungovat, pokud mu chybí třeba vitamin D, který je v těle produkován právě působením slunce.

Také je dobré vědět, že lidská kůže má přirozené mechanismy, jak tělo ochránit proti působení UV záření. Koneckonců - není to tak dávno, kdy opalovací krémy a spreje neexistovaly a se sluníčkem nikdo neměl problém.

Mnozí vědci poukazují na to, že právě opalovací přípravky narušují přirozený způsob adaptace kůže na rostoucí intenzitu slunečního záření. Nehledě na to, že brání vytváření vitaminu D a chemie v nich obsažená spíše škodí, než prospívá.

Stejně tak obranným mechanismům a vytváření vitaminu D škodíme, pokud se krátce po slunění sprchujeme a smýváme mýdlem nejen chlor z bazénu, ale také přirozený mastný filtr z pokožky, který pro tvorbu vitaminu D potřebujeme.

Jak se slunit zdravě?

Jak často bychom se tedy měli vystavovat slunečním paprskům, abychom získali potřebný vitamin D a nebyli přitom ohroženi rakovinou kůže? Na tuto otázku ještě bohužel věda nenašla přesnou odpověď. Neexistuje ani přesná odpověď na to, kolik toho vitaminu D je přesně potřeba, aby organismus fungoval tak jak má, protože to závisí na mnoha faktorech, jako je barva pleti, hmotnost, nebo věk.

Názory odborníků na délku pobytu na slunci bez ochrany se tedy velice různí. Někteří tvrdí, že stačí denně vystavovat slunci pětinu svého těla po dobu 20 minut, jiní zas celé tělo po dobu 15-20 minut. Rozhodně je ale třeba počítat s tím, že syntéza vitamínu D v těle startuje po 10-15 minutách pobytu na slunci, proto by ta čtvrthodina denně měla být minimum.

A jak určit maximum? Individuálně a jednoduše - zkrátka dbejte na to, abyste se nespálili. Jakmile vás sluneční paprsky začnou na kůži štípat, zajděte do stínu a počkejte dvě hodiny na reakci. Jestliže pokožka zčervená, počkejte s dalším sluněním do chvíle, než se zklidní.